Ježíš je hladový po naší lásce, po naší odpovědi na jeho obětování se za ná...
Ježíš přišel do Nazareta, kde vyrůstal a učil v jejich synagóze, takže v úžasu říkali: "Odkud se u toho člověka vzala taková moudrost a mocné činy? Což to není syn tesaře? Což se jeho matka nejmenuje Maria a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud to tedy ten člověk všecko má?" A byl jim kamenem úrazu.
Ale Ježíš jim řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domě." A neučinil tam mnoho mocných činů pro jejich nevěru. (Mt 13,54-58)
Někteří lidé si běžně zařazují své bližní do neměnných kategorií a začnou být celí bez sebe, když je všechno jinak. Ježíš, "syn" tesaře, najednou učí pravdám Božím. Z pohledu svých spoluobčanů z Nazareta se Ježíš dělá někým, kým podle nich nemá být - učitelem, prorokem a dokonce Božím Synem.
"Což to není syn tesaře?", rozhořčeně si mezi sebou říkali Nazaretčané. Ježíš ani nestudoval rabínskou školu, ani se nevzdělával u žádného předního židovského znalce zákona.
Ježíš díky Josefově lásce, trpělivosti, pracovitosti, zručnosti, úctě a poslušnosti obdržel od svého pěstouna příklad, z kterého později čerpal ve svém ohlašování evangelia. Ježíš byl pracovitý nejen jako tesař, ale také ve věcech svého nebeského Otce. Když se později ve svých řečech odvolává na to, že on i jeho nebeský Otec pracuje neustále, tedy neustále koná dobro, zajisté si mohl připomenout činnost a způsob života svého pěstouna Josefa.
Práce může mít vícero podob. Fyzická, intelektuální i duchovní forma práce má jeden společný zdroj i cíl. Tím zdrojem je tvůrčí Boží síla v člověku. Prací se nepřetváří pouze svět kolem nás, ale také ten, kdo pracuje. A prací se člověk podobá Bohu tehdy, pokud člověk s láskou vytváří hodnoty, kterými slouží druhým. Cílem je tedy projevit lásku dary, které jsme dostali od Boha a přetvořit tak svět kolem nás a druhé povzbudit ke konání dobra.
Apoštol Pavel píše Kolosanům:
'Bratři, nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte za to vděční.
Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci. Cokoli děláte, dělejte z duše jako pro Pána, a ne pro lidi. Víte, že od Pána obdržíte za odměnu dědictví - život věčný. Služte Kristu, Pánu.' (Kol 3, 14-15.17.23-24)
Pán Ježíš poctivě konal svou práci jako tesař a stejně poctivě konal vůli svého Otce jako Spasitel a Vykupitel lidstva. Paradoxně nejvíce pracoval tehdy, kdy měl ruce a nohy probodené na kříži. Dával život, dával všechno ze sebe pro nás. Pracoval na vítězství lásky nad nenávistí. To on je zdrojem veškeré tvůrčí práce, to v něm je zdroj veškeré lásky člověka. To v Ježíši Kristu má smysl i ta "nejposlednější" práce konaná z lásky.
Pane Ježíši Kriste, na přímluvu tvého drahého pěstouna Josefa daruj nám milost ochotné pracovitosti - nejen v zaměstnání, ale také v našich rodinách při vytváření osobních vztahů. Obdaruj naše rodiny trpělivou prací na prohlubování vzájemné lásky a budování vzájemné jednoty v tvém pokoji. Amen.