Ježíš je hladový po naší lásce, po naší odpovědi na jeho obětování se za ná...
Ježíš řekl svým učedníkům: "Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. Nesuďte a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte a bude vám odpuštěno. Dávejte a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám." (Lk 6,36 - 38)
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti, že jsi svým křížem vykoupil svět.
Kdykoli ve svém srdci nebo svým slovem odsuzujeme naše bližní, odsuzujeme Krista. Musíme odsoudit hřích, zlý skutek, špatné chování. Nesmíme však zavrhnout bližního, protože kvůli každému z nás se Ježíš nechal odsoudit na smrt, aby se hříšník obrátil a žil.
Tak se před námi otevírá nový způsob myšlení, který často vyžaduje sebezápor, ovládání svého hněvu, zříkání se zbytečného rozpitvávání chování našich blízkých. Je to někdy těžší askeze, než zřeknutí se oblíbeného jídla nebo nějaké závislosti. Pod pokličkou našich dobrých úmyslů bývá v našich řečech o druhých také schováno pokušení a tendence tiché touhy být lepším než ten druhý, ukázat své "já", které se někdy může cítit nedoceněno nebo přehlíženo. Odsuzováním druhých se chceme často vyhnout myšlenkám o našich vlastních vinách a hříších.
Ve svém evangeliu nám Ježíš také říká: "Cokoli jste udělali jednomu z těchto nejmenších bratří, mně jste učinili". Náš Pán nám tedy připomíná, že způsob, jak jsme zvyklí mluvit o bližních, je v podstatě způsobem smýšlení o samotném Pánu.
Pokud máme ve svém srdci nějaký oprávněný hněv na někoho z našich bližních, nechejme ho profiltrovat naším pohledem na scénu Ježíšova nespravedlivého odsouzení.
Pane Ježíši, smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci. Amen.