Když Ježíš spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Tu otevřel ústa a učil je:
"Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.
Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.
Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.
Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.
Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.
Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi." (Mt 5,1-12)
Všimněme si, že Ježíš mluví o věcech, před kterými dnešní svět prchá. Lidé chtějí být bohatí, nebo alespoň nemít starosti o peníze - a ne být chudí. Chtějí se smát, radovat a bavit se - a ne plakat. Chtějí být slyšet, prosadit se, dělat si reklamu všude - a ne být v tichu svého srdce. Lidé tohoto světa se snaží využít všech příležitostí, jak přelstít druhého s vidinou nějaké výhody - a ne zajímat se o pravdu, která bere nespravedlivé zisky. Být milosrdným, čistého srdce bez hříšné žádostivosti, mít potíže kvůli spravedlnosti - to se také obecně dnes nenosí.
Pane Ježíši, dej nám milost síly, odvahy a pevného rozhodnutí, žít tvé slovo uprostřed tohoto světa, ať naše srdce pronikne pokoj, který tento svět dát nemůže. Amen.