Uzdravení skrze Boží slovo

Boží slovo, slovo Pána, který má v rukou všechno, je slovem toho, který si nás zamiloval věčnou láskou. Od těch, kteří nás mají rádi, podvědomě očekáváme, že nám v životních těžkostech nabídnou kus svého času, povzbuzení, podpory a také pomoci.

Modlitbou skrze Boží slovo se můžeme před Boha postavit v celé pravdě naší existence. Bůh nás sice zná, ale skrze své slovo nám pomáhá, abychom si realitu našeho života v celé pravdě uvědomili a uznali právě my. To je to Ježíšovo volání: "Obraťte se a věřte evangeliu!" Pravda Božího slova nás chce osvobodit od nereálných snů a řešení.

Každodenním, byť kratičkým zastavením se u Božího slova, můžeme zachytit skutečnost, že přes veškeré ohrožení, které je kolem nás, jsme někým chtění i milovaní. A že ten někdo je milující Otec, kterému na nás záleží.

Pokud budeme prožívat život v konfrontaci s Božím slovem, ono v nás sice odhalí naše slabosti, negativní pocity, urážlivost, hněv, nervozitu, deprese, psychologické potíže, vztahové potíže a všechny možné odstíny naší nedokonalosti i hříšnosti, ale zároveň a to s mnohem větší silou, nás povede k pravdivému poznání sebe sama. Pomůže nám odstranit různé klamy, včetně těch, které se skrývají za naším perfekcionismem a snahou, abychom byli dokonalí a svatí.

Boží slovo nám postupně vytvoří srdce moudré v tom smyslu, že víc a více budeme chápat, že naše svatost je složena i z chyb a pádů, trpělivosti a nemohoucnosti, dobra i zápasu se zlem. Naše svatost bude mít základ ne v nás, ale přímo v našem milujícím Bohu, kterého objevíme jako dárce odpuštění a smíření. K přijetí této nabídky pak stačí upřímné srdce a pokora.

Pokora nám umožní přiznat si zlo, které je v nás i kolem nás. Pokora nám ale i díky tomu vytvoří prostor upřímné radosti z odpuštění, které nám Bůh skutečně, dokonale a úplně nabízí. V tomto reálném Božím odpuštění zachytíme jeho lásku. V Božím odpuštění najdeme naději, která nevidí pouze lidský rozměr, ale zachytí světlo života za hranicí smrti.

V Boží pravdě , skrze jeho uzdravující slovo, nastoupíme cestu procesu smíření - s Bohem, s druhými, se světem a v konečném důsledku - což je stejně důležité - smíření sami se sebou, se skutečnou realitou našeho vlastního já.

Zkusme tedy udělat jednu maličkost. Den co den se zaposlouchejme do úryvku Božího slova. Máme tolik možností. Přímo v Písmu svatém můžeme Boží slovo slyšet, rozjímat a nechat se jím utvářet. Duch svatý si nás povede, uvidí naši upřímnou snahu a z každodenních kratičkých úryvků svého oživujícího slova vytvoří mozaiku našeho života, který bude smysluplný, protože se bude ubírat cestou lásky, která nehledá sebe.

Přeji sobě i vám, abychom se nechali Božím slovem proniknout, nechali se skrze pravdu, která je v něm, přiblížit k Božímu odpuštění a smíření. Čím více je nám odpuštěno a čím více jsme sami se sebou smířeni, tím více jsme přáteli Boha. Těch pět, deset minut denně s Božím slovem, za to stojí.

P. Josef Michalčík