Všichni svatí - krásní

Při slavnosti všech svatých se chceme s celou Církví  radovat.  Radovat  z  těch, kteří  již oblékli bílé roucho svatosti, vidí Boha  tváří  v  tvář  a  prožívají  nekončící  blaženost.  Svatý  Bernard říká, že dnešní slavnost  ho  vždy naplňovala velkou touhou, jednou  také do tohoto společenství  patřit.

My si uvědomujeme, že dosud svatí nejsme.  Svatý je jen jeden a  to Trojjedinný Bůh, proto chtít to dokázat bez něj asi nepůjde.  My jako společenství církve putující jsme dosud na cestě.  Všichni, kteří se stali svatými byli takový lidé jako jsme my, neměli to o nic lehčí, ani o nic těžší. Procházeli také ve svém životě nejrůznějšími zkouškami a pokušeními, byli si vědomi své lidské slabosti.  A  přece svůj život zvládli, dotáhli do vítězného konce.

Proto k nim nemusíme vzhlížet jako k těm, kteří se už snad jako svatí narodili, byli pro svatost nějak speciálně vybaveni. Křesťanem a svatým se člověk nerodí, ale postupně stává. Postupně dorůstá do té podoby Boží.  Den za dnem, s trpělivostí, vytrvalostí, úsilím, životem v duchu blahoslavenství, jak nás učí Ježíš.  Bůh nás nekonečně miluje, neustále nás  k  sobě svou dobrotou  přitahuje  a  je-li  to  třeba pozvedá.  Svatí nejsou svatými proto, že nepadali, ale proto, že trpělivě kráčeli za  svým Bohem. Jejich životopisy jsou toho důkazem.  Dnešní slavnost je důležitá a potřebná především pro nás. Oni už dosáhli všeho o co se snažili a  v  nebi se za nás vroucně přimlouvají, abychom je následovali a  k nim se modlili.

Svatost je stále aktuální a opravdu pro každého. Slovo svatý bychom mohli  klidně  nahradit slovem krásný.  Komu  z nás se nelíbí krása?!  Krásné věci, příroda, hudba, atd.., věřím, že každému. Svatý otec Benedikt XVI. říká, že kdo si v srdci dokáže uchovat smysl pro krásu, nikdy nezestárne, zůstává věčné mladý. Není pro nás vlastně ten, kdo je svatý  věčně mladý a krásný?!

Dnes se hodně dá na krásu, upravenost, styl, ale víme, že zcela jistě zestárneme, ať se snažíme sebevíc  o úpravu těla a vzhledu. Toužíme po kráse na světě, není škoda netoužit po věčné kráse, tedy po svatosti?!  Takový je Bůh, takový jsou svatí, chtějme být  takovými  i  my.

Myslím, že  všem lidem může dopomoci ke svatosti především modlitba, milost Boží, otevřené srdce, společenství  a  také snaha uchovat  si  v  sobě  ten  smysl  pro  Boží  krásu, pro  svatost.