Vánoce - Žít pravdivě své povolání

Toto je Janovo svědectví, když k němu židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: "Kdo jsi?" Vyznal to a nezapřel. Vyznal: "Já nejsem Mesiáš." Zeptali se ho: "Co tedy jsi? Eliáš?" Řekl: "Nejsem." "Jsi ten Prorok?" Odpověděl: "Ne." Řekli mu tedy: "Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kdo nás poslali. Co říkáš sám o sobě?" Řekl: "Já jsem hlas volajícího na poušti: `Vyrovnejte cesty Pánu', jak řekl prorok Izaiáš." Ti poslaní byli z farizeů. Zeptali se ho: "Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš, ani Eliáš, ani ten Prorok?" Jan jim odpověděl: "Já křtím vodou. Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte; ten, který má přijít po mně; jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánků." To se stalo v Betánii na druhé straně Jordánu, kde Jan křtil. (Jan 1,19-28)

"Kdo jsi?" Otázka, která se nám klade den co den. "Za koho se považuješ?" Zní v naší mysli, aniž bychom si to uvědomovali. Totiž z našeho chování, gesta, slova, se zjevuje naše nitro druhým a také nám samým. Často ani nevíme, co je v nás ukryto. Tyto otázky v nás také zaznívají, když se vědomě ptáme na svou identitu. Kým jsem a proč jsem tady na světě.

Často jsme v pokušení stavět se na místo, které náleží Bohu. Rozhodovat, co je dobré a co je zlé. Vytvářet zákony, které ve své podstatě kvůli krátkodobému zisku vedou k degradaci nebo zničení člověka. Nemusí jít pouze o vnější zákony, které se vytváří v parlamentech. Jde o naše tendence odsunout ve svém nitru to, co náleží Bohu a dát na to místo naše názory, naše přesvědčení a náš pohled na svět.

"Já nejsem Mesiáš." Vyhlásil Jan Křtitel, který si byl dobře vědom, kým je. Zároveň si uvědomoval své životní poslání, které se podobá tomu našemu. Nejsme zachránci světa i když si nás Bůh k vytváření dobra povolal. Jediným Mesiášem, Spasitelem a Vykupitelem je Ježíš, Boží Syn.

Někdy stojíme bezradní, když narážíme na hranice svých sil, možností pomoci nebo někoho zachránit. Tehdy si uvědomme, že kromě nás je tady Bůh - Bůh, který je Mesiášem, Bůh Ježíš z Nazareta, který má ve své lásce moc zachránit člověka před jeho věčným zatracením, před nemocí, před nebezpečím.

Pane Ježíši Kriste, přijď se svou mocí milosrdné lásky do mého srdce.

Obdaruj mě moudrostí, ať Tobě dávám první místo ve svém nitru.

Ať ty jsi ten, který určuje podstatu morálního chování,

ten, který rozhoduje, co je dobré a co špatné,

ten, který je podstatou pravdivosti mého svědomí.

Drahý Vykupiteli, daruj mi milost, ať nalézám své životní poslání,

abych tak objevil tvou velikost, těšil se z ní

a sám se pak zapojil celým srdcem do všeho dobra,

ke kterému jsi mě povolal.

Dej, Pane, ať tobě vyrovnám cesty v mém srdci,

ať se ti se mnou dobře kráčí životem.

Ve své moci mě obdaruj milostí,

ať celý můj život se stane hlasem,

který zve druhé k tobě. Amen.