Jestliže nebudete jako děti, nevejdete do Božího království

Učedníci přišli k Ježíšovi s otázkou: "Kdo je vlastně v nebeském království největší?" Tu zavolal dítě, postavil ho před ně a řekl: "Amen, pravím vám: Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království. Kdo se tedy poníží jako toto dítě, ten je v nebeském království největší. A kdo přijme jedno takové dítě kvůli mně, mne přijímá. Varujte se, abyste nikým z těchto nepatrných nepohrdali. Říkám vám: Jejich andělé v nebi stále hledí na tvář mého nebeského Otce.

Co myslíte? Když má někdo sto ovcí a jedna z nich se zatoulá, nenechá těch devětadevadesát na horách a nepůjde hledat tu zatoulanou? A když se mu podaří ji nalézt, amen, pravím vám: má z ní větší radost než z těch devětadevadesáti, které se nezatoulaly. Stejně tak nechce váš nebeský Otec, aby zahynul jediný z těchto nepatrných." (Mt 18,1-5.10.12-14)

Boží názory a pravá skutečnost se liší od těch lidských a od vidění světa dospělými. Pravým pokladem je čisté srdce, jaké má dítě. Vnitřním bohatstvím je důvěra v Boha, jakou mají děti v prvotním setkání se světem i rodiči. Opravdovost, s kterou děti prožívají svůj život, má se stát základem našich vztahů. My, v našem "dospělém světě", umouněném trpkými zkušenostmi s falší, zradou, lží a kamufláží - jak vlastní tak i od jiných - se potřebujeme obrátit. Změnit smýšlení. Učit se v Ježíšově škole obnovit čistotu srdce, pravdivost života, která zjednoduší náš komplikovaný dospělý svět a uzdraví nás z jádra našich depresí.

Zkusme dnešní den udělat krůček k průzračnosti malého dítěte.

Pane Ježíši, daruj nám odvahu k pokoře,

k pravdě, kterou požadují a prožívají malé děti,

ať znovu začneme zakoušet to,

co prožíváš ty sám,

a tak už tady na zemi

začneme žít kousek z toho,

co jednou budeme v plnosti

žít ve tvém království pravdy . Amen.