Někteří z učitelů Zákona a farizeů řekli Ježíšovi: "Mistře, chceme od tebe vidět znamení."
Ježíš jim odpověděl: "Pokolení zlé a nevěrné hledá znamení, ale jiné znamení mu dáno nebude než znamení proroka Jonáše. Jako byl Jonáš v břiše velké ryby tři dni a tři noci, tak bude Syn člověka v nitru země tři dni a tři noci. Ninivští mužové povstanou na soudu proti tomuto pokolení a odsoudí ho, protože se na základě Jonášova kázání obrátili, a zde je přece (někdo) víc než Jonáš! Královna jihu povstane na soudu proti tomuto pokolení a odsoudí ho, protože přišla až z daleké země, aby slyšela Šalomounovu moudrost, a zde je přece někdo víc než Šalomoun!" (Mt 12,38-42)
Mít víru v Ježíše Krista - to nestačí jenom konstatovat jeho Božskou moc, uznávat, že Ježíš je Boží Syn. Neznamená to také provokovat Boha k Božským činům jenom proto, aby potvrdil svou pravdivost.
Víra znamená - setkat se s Bohem v hluboké pokoře, poníženosti, ve vědomí svých hříchů a svým životem ho prosit o odpuštění, milosrdenství. Víra znamená přijmout spásu a Boží dobrotu v pokoře srdce, děkovat Pánu za dar dialogu s ním, za dar přijetí do prostoru vztahu lásky, za dar možnosti mít účast na životě Božím.
Duch farizeů a zákoníků byl duchem pýchy, ve kterém by neuvěřili Kristu - nevstoupili by s ním do dialogu lásky - ani kdyby Ježíš podle jejich vůle udělal znamení. Vždycky by si našli výmluvu, aby v Ježíše nemuseli uvěřit.
Když budeme vnímaví na život kolem nás a v nás, objevíme tolik důkazů Boží existence, že nebudeme mít potřebu Pána prosit o důkazná znamení jeho bytí. K tomu je však potřebný čas ticha a zastavení se v kolotoči toho, co nás žene do přehnaného aktivismu.
Pane Ježíši, děkujeme Ti za tvou lásku,
Pro nás je největším znamením tvého Božství,
že jsi za nás hříšné položil život v utrpení na kříži
a svým zmrtvýchvstáním nám dal nový život.
Děkujeme ti za znamení tvé věčné lásky k nám.
Dej, ať ti opětujeme lásku životem podle tvého slova.
Amen.