Mít otevřené srdce na přijetí Ježíše

V těch dnech Ježíš vyšel na horu k modlitbě; a celou noc se tam modlil k Bohu. Když nastal den, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které také nazval apoštoly: Šimona, kterému dal jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta, Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se pak stal zrádcem. Sešel s nimi dolů a na rovině zůstal stát; a s ním veliký zástup lidu z celého Judska i z Jeruzaléma, z pobřeží týrského i sidonského; ti všichni přišli, aby ho slyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Uzdravovali se i ti, kteří byli sužováni nečistými duchy. A každý ze zástupu se ho snažil dotknout, poněvadž z něho vycházela moc a uzdravovala všechny. (Lk 6,12-19)

Ježíš si volí své apoštoly po dlouhém dialogu se svým Otcem. Nevybírá si lidi "exkluzivní". Ve sboru apoštolů jsou ti, kteří mají vůči sobě protichůdné názory. Šimon Horlivec, zelóta, byl horlivým obráncem židovské identity tváří v tvář římské okupaci. Například celník Matouš před svým opuštěním svého výnosného zaměstnání byl podporován Římany a Židé jím pohrdali. Mezi apoštoly, lidsky řečeno, měl těžkou pozici.

Ježíš svou přítomností, učením a  životem, odbourává názorové rozdíly mezi svými apoštoly a učí je, aby jeden druhého přijímali a učili se jeden druhému sloužit.

Ježíš bez jakýchkoli zábran povolává své učedníky z nejrůznějších sociálních i náboženských vrstev a sám se stává motivem soudržnosti, v němž všichni apoštolové byli sjednoceni. V Ježíši můžeme vidět sílu, která je nám nabízena, abychom přijímali své bratry a sestry s rozdílnými názory. Ježíš je také naší mocí k usmíření konfliktů. Jistá rozdílnost ve skupině dvanácti apoštolů je předobrazem Církve, která zahrnuje lidi různých povah a kultur z kterých pocházejí.

Juda Tadeáš, který se považuje za bratra Jakuba mladšího, byl také podle tradice horlivým židovským národovcem. Po seslání Ducha svatého společně se Šimonem Horlivcem odešel na misijní cestu a také společně byli zabiti pro evangelium.

Juda Tadeáš, kromě výběru apoštolů, je zmiňován v Janově evangeliu, kde při Ježíšově řeči na rozloučenou mu položil otázku: "Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?" Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; a přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek." (Jan 14,22-23)

V odpovědi Judovi nám Ježíš naznačuje, že toto poznání Boha se má uskutečňovat vnímavým srdcem. A otevřené srdce je hlavním předpokladem pro Boží vstup do našeho života. Dokonale milovat jsme schopni jen otevřeným srdcem, do kterého jsme přijali Boží lásku.

Naše přebývání s Ježíšem s vírou v jeho lásku, milosrdenství a moc, přináší uzdravení. Chtějme přebývat s Pánem v osobní modlitbě, abychom ho slyšeli, abychom se ho mohli s vírou dotknout v eucharistii a aby nás mohl uzdravit z našich nemocí.