Nebeský Otec ví, co potřebujeme

Ježíš řekl svým učedníkům: "Když se modlíte, nebuďte přitom povídaví jako pohané. Ti si totiž myslí, že budou vyslyšeni pro množství slov. Nebuďte tedy jako oni. Vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte. Vy se tedy modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od Zlého. Jestliže totiž odpustíte lidem jejich poklesky, odpustí také vám váš nebeský Otec; ale když lidem neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše poklesky." (Mt 6,7-15)

Dost se toho natlachá za den. Náš Pán nepotřebuje, abychom ho informovali o věcech, jak mají být. Bůh s námi nechce klábosit. Někdy totiž množství slov překáží opravdovému setkání. Někteří pohané, pokud chtěli mít dojem, že je jejich bohové slyší, hodiny a hodiny volali své hlasité modlitby. Někteří si dokonce na těle dělali bolestivé řezné rány, aby jejich bohové viděli, že to se svými prosbami myslí vážně a že jsou pro vyslyšení proseb ochotni něco vytrpět.

Náš nebeský Otec ví, co potřebujeme. Je dobré z času na čas se jen tak posadit a nechat na sebe působit reálnou Boží přítomnost, dech jeho lásky, proudy jeho něžnosti, péče, zájmu o nás i naše problémy - a jen tak setrvat v tomto vědomí.

Zkusme nyní jenom pět minut zůstat v tichu před Bohem, který ví, co potřebujeme.

A pak ho poprosme, co vnímáme jako důležité pro náš život.