Když Ježíš uslyšel, že byl Jan Křtitel uvězněn, odebral se do Galileje. Opustil Nazaret, šel a usadil se v Kafarnau při moři v území Zabulonově a Neftalimově, aby se naplnilo, co bylo řečeno ústy proroka Izaiáše: `Země Zabulonova a země Neftalimova, u moře, za Jordánem, Galilea pohanská, lid, který žil v temnotě, uviděl veliké světlo; světlo vzešlo těm, kdo sídlili v krajině a ve stínu smrti.'
Od té doby začal Ježíš hlásat: "Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království." Ježíš pak chodil po celé Galileji, učil v jejich synagogách, hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou chorobu.
Pověst o něm se roznesla po celé Sýrii. Přinášeli k němu všecky nemocné, postižené různými chorobami a neduhy, posedlé, náměsíčné i ochrnuté, a uzdravoval je. A šly za ním velké zástupy z Galileje, Desetiměstí, Jeruzaléma, Judska i Zajordánska. (Mt 4,12-17.23-25)
Někdy se může zdát, že Boží milosrdenství je laciným darem nějakého dobráka, který na počkání splní každé přání člověka. Boží milosrdenství je samozřejmě nezasloužený dar, dar vycházející z tajemné Boží dobroty, která zahrnuje i ty největší hříšníky.
S Božím milosrdenstvím jde ruka v ruce i Ježíšova výzva: "Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království." Nejde tady o to, aby nás Ježíš uzdravil a my dál si chodili po svých hříšných cestách. Ježíšovo milosrdenství uzdravovalo hříšné lidi z Galileje i ze Sýrie. Byli tam i lidé, kteří ani nevěřili v jednoho Boha. Uzdravení bylo záchytným lanem Boží lásky, kterým Ježíš chtěl k sobě přitáhnout pozornost lidí, aby mu uvěřili jako jejich Spasiteli, který zachraňuje jejich nesmrtelnou duši.
Uzdravení těla bez uzdravení duše nestačí. Proto k plnému přijetí Ježíše náleží také obrácení se k němu jako ke zdroji pravdy o našem životě. K přijetí Boha patří změna života k dobrému. A to dobro už neurčujeme my, ale on. Kolikrát se nám zdá, že lidské řešení je milosrdnější než to Boží. Ovoce takových zdání je nakonec prohnilé.
Boží řešení se nám někdy zdají "nemilosrdná". Bůh však pracuje s lidskou svobodou, aniž by ji ničil, nebo omezoval. U někoho je poslední šancí k záchraně nějaký radikální řez, který bolí. To je také skutek Božího milosrdenství, který má vést k uzdravení.
Podívejme se na svůj život, na jeho nemoci, těžkosti, naděje, smutky, touhy. Nechme, ať se k nám přiblíží Ježíš - skrze události, naše bližní, skrze svátost smíření a svátost eucharistie. Nechme Ježíše promlouvat v našem srdci. Zjistíme, že jeho přítomnost přináší uzdravení a pokoj.
Pane Ježíši Kriste, prosím, přijď do mého života.
Potřebuji Tvé uzdravení zvláště v oblastech, které mě přesahují,
a které jsou zasaženy nedostatkem lásky, víry a naděje.
Přijď, Pane, očisti mě od hříchů, od mých špatností.
Dej mému srdci pravé světlo, které obnovuje lásku mého srdce
k Bohu a k mým bližním.
Dej mi svého svatého Ducha, ať rozeznávám dobro od zla
a volím si dobro, které je světlem mého života. Amen.