Přijímejme Boží zákony

Ježíš řekl svým učedníkům: "Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se to všecko nestane. Kdyby tedy někdo zrušil jedno z těchto přikázání - a třebas i to nejmenší - a tak učil lidi, bude v nebeském království nejmenší. Kdo se však bude jimi řídit a jim učit, bude v nebeském království veliký." (Mt 5,17-19)

Pán Ježíš v dnešním evangeliu mluví o věrnosti a poslušnosti Božímu slovu, které můžeme zachytit v Desateru a v celém Starém zákoně. Totiž proroci nemluvili jenom pro své současníky, ale jejich proroctví se naplňují v každé generaci. Pro každého člověka se stává Boží slovo jedinečným, živým a neopakovatelným. Boží slovo vstupuje do dějin každého člověka v každém čase. Ono je vepsáno do naší lidské přirozenosti a není cizím elementem, jak se někteří domnívají. Je dvousečným mečem, který odděluje pravdu od lži, světlo od temnoty, dobro od zla a život od smrti.

Bůh svým Slovem stvořil celý svět viditelný i neviditelný. Celá příroda je vyslovenou Boží vůlí. Má své zákonitosti. Ekologie má být naším výrazem úcty ke Stvořiteli. Člověk je zodpovědný za prostředí, do kterého ho Bůh povolal. Nemá zneužívat dary přírody ke svým egoistickým choutkám, jak se to často děje. Taková obyčejná věc, jako např. třídění odpadu, může být úkonem úcty a vděčnosti vůči Bohu za dar životního prostředí. Nicméně, pokud se z ekologie udělá náboženství, vede to člověka do absurdních rozhodnutí. "Čistá Evropa" parazituje na státech, které pro ni vyrábějí nebo těží materiál pro zachování takzvaných ekologických technologií. Přitom se příroda ničí právě na území těch států.

Naše lidská přirozenost je stvořena Bohem a má jeho znaky. Jsme dokonce stvořeni na obraz Boží a Kristus v nás obnovuje tvář Otce tím, že nás vykoupil a my od něj přijímáme nový život. Naše přirozenost má tak své zákonitosti, které se zrcadlí v Desateru a v Ježíšově učení.

Bůh nás svým slovem vede v každodenním životě. Zve nás k následování a konání dobra v našem svědomí. Volá nás k usmíření a odpuštění, když se proti nám někdo prohřeší, nebo když my někomu ublížíme. Boží slovo nás volá k zodpovědnému přijetí našeho životního povolání.

Buďme dnes velmi vnímaví na Boží volání, které má nesčetně mnoho podob. Zachytíme-li toto Boží volání, snažme se podle něj také žít.