Svátek sv. Jakuba - skutečná velikost člověka

K Ježíšovi přistoupila matka Zebedeových synů se svými syny a padla mu k nohám, aby ho o něco požádala.

Zeptal se jí: "Co si přeješ?"

Odpověděla mu: "Poruč, aby tito dva moji synové zasedli jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici v tvém království."

Ježíš na to řekl: "Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já budu pít?"

Odpověděli: "Můžeme."

Řekl jim: "Můj kalich sice pít budete, ale udělovat místa po mé pravici a levici není má věc, ta místa patří těm, kterým jsou připravena od mého Otce."

Když to uslyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na ty dva bratry.

Ježíš si je však zavolal a řekl: "Víte, že panovníci tvrdě vládnou nad národy a velmoži jim dávají cítit svou moc. Mezi vámi však tomu tak nebude. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je vaším otrokem. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny." (Mt 20,20-28)

Je normální, že matky chtějí zajistit co nejlepší budoucnost pro své syny. Jakubova a Janova matka byla praktická žena. Chtěla zajistit svým synům výhodné postavení v Božím království. Můžeme říci ministerská křesla. Když už se její synové zřekli všeho, tak ať to za něco stojí.

Ježíš však opravuje lidské představy o privilegiích. Mít prvenství v Božím království znamená, že se člověk podobá co nejvíce Božímu Synu. My jsme Boží synové a dcery. Měli bychom se připodobnit Kristu, abychom měli účast na jeho slávě. Jeho sláva však spočívá v pokoře, poníženosti, lásce, milosrdenství, trpělivosti, odpouštění, snášení příkoří, přijímání kříže, obětování se za druhé, službě druhým. Velikost "Božího ministra" je v pokoji srdce, v uzdravování z beznaděje, v lásce k nepřátelům.

Trůnem je kříž, královskými znaky jsou probodené ruce, nohy a srdce. Korunou je ta trnová. Pocta? Zbičování, poplivání, nespravedlivé odsouzení. Být ministrem v Ježíšově království znamená pít také z tohoto kalichu. Každý ho máme v jiné podobě.

Pane Ježíši, Králi věčné slávy,

Odpusť nám pýchu,

ve které máme tendenci se vyvyšovat nad druhé.

Obdaruj nás duchem pokory,

ochotou přijmout a nést

každý den svůj kříž,

abychom mohli s tebou už tady na zemi,

a pak i ve tvém království prožívat skutečnou velikost.

Amen.