Někdo ze zástupu Ježíše požádal: "Mistře, řekni mému bratrovi, aby se rozdělil se mnou o dědictví!"
Odpověděl mu: "Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?"
Potom jim řekl: "Dejte si pozor a chraňte se před každou chamtivostí. Neboť i když má někdo nadbytek, jeho život není zajištěn tím, co má."
Pověděl jim toto podobenství: "Jednomu bohatému člověku se na poli hojně urodilo. Uvažoval tedy sám pro sebe: `Co mám udělat? Vždyť už nemám, kam svou úrodu uložit! Tohle udělám,' řekl si, `strhnu své stodoly, vystavím větší a tam složím všechno své obilí i své zásoby. Pak si mohu říci: Máš velké zásoby na mnoho let. Klidně si žij, jez, pij, vesele hoduj!' Bůh však mu řekl: `Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši a čí bude to, co jsi nashromáždil?' Tak to dopadá s tím, kdo si hromadí poklady, ale není bohatý před Bohem." (Lk 12,13-21)
Jsou prosby, které Bůh nevyslyší. Některé zavání prohřešováním se proti druhému Božímu přikázání - nebudeš brát jména Božího nadarmo. Jeden z těch bratrů, kteří se hádali o dědictví, chtěl využít Ježíšovu autoritu k tomu, aby přiměl svého příbuzného k rozdělení majetku.
Bůh nechce být nástrojem našich vítězství, které se dějí na úrovni našich pošetilých tužeb. Bůh není soudcem podle našich představ. Jeho postoj k tomu, jak řešit i majetkové spory je v tom, abychom se do nich vůbec nedostali. Chamtivost se velmi často maskuje do "rozumnosti", nebo ji nazýváme šetrností, jindy zase plánováním. Nakonec nikomu nic nedáme, jsme prostě lakomí a druhému nic nedopřejeme. Hledíme na sebe, na své zájmy a přitom si myslíme, že se jenom "staráme o svou rodinu", případně použijeme heslo: 'nikdo mi nic zadarmo nedá, tak proč bych já vycházel vstříc.'
Bůh ve svém soudu odhaluje naše chtivosti, žádosti. Obnažuje pravdu našeho srdce a volá nás k obrácení a štědrosti. Tato štědrost srdce se nemusí nutně projevovat pouze v hmotných věcech. Dá se druhému nabídnout čas, pozornost, tichou přítomnost, když to potřebuje.
Pane Ježíši, daruj mi odvahu
pustit hmotné věci a peníze z křečovitého sevření mých egoismů
a obdaruj mě milostí štědrosti,
ať mám odvahu obdarovat druhého
osobní láskou a zájmem o jeho život.
Dej mi ducha pohostinnosti, přijetí
a darování dostatečného času pozornosti pro mé bližní. Amen.