Ježíš začal mluvit v podobenstvích: "Jeden člověk vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal nádrž k lisu a vystavěl strážní věž; pak ji pronajal vinařům a odcestoval. V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby od nich vybral podíl z výnosu vinice. Ale oni ho chytili, zbili a poslali zpět s prázdnou. Opět k nim poslal jiného služebníka. Toho zpolíčkovali a zneuctili. Poslal dalšího, toho zabili; a mnoho jiných - jedny zbili, jiné zabili. Měl ještě jednoho: svého milovaného syna. Toho k nim poslal nakonec a říkal si: `Na mého syna budou mít přece ohled.´ Ale ti vinaři si mezi sebou řekli: `To je dědic. Pojďme a zabijme ho a dědictví bude naše!´ A chytili ho, zabili a vyhodili ven z vinice. Co udělá pán vinice? Přijde, zahubí vinaře a vinici dá jiným. Nečetli jste v Písmu slovo: `Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích´?" Nepřátelé se chtěli Ježíše zmocnit, neboť poznali, že to podobenství řekl proti nim, ale báli se lidu. I nechali ho a odešli. (Mk 12,1-12)
Podobenství o vinici je o nás. Ježíš to adresoval farizeům, zákoníkům a lidem, kteří odpírají přijímat pravdu. Před jejich zrakem často konal zázraky, mohli také zkoumat Písma, aby zjistili, jakým způsobem Mesiáš bude vystupovat. Záměrně přehlíželi místa Písma svatého, které se jim nehodili - byť mluvili o Ježíši. Měli jinou představu o Bohu a jeho síle.
Nám Bůh dává dostatek milostí, vnuknutí, darů, abychom v něj uvěřili, hledali jeho tvář, poznávali pravdu o něm, o sobě i světu. Bůh každému z nás dal dary i talenty, abychom ve svém životě postupně dozráli do vzájemné lásky, jaká je v Bohu. K tomu dostáváme den co den Boží impulsy, vnuknutí ke konání dobra. Sílu i pomoc nám nabízí sám Boží Syn.
Kolikrát však dokážeme Boží vnuknutí obejít, odsunout, vyhnout se mu, dát ho na poslední místo! Dokonce přímo zabíjíme Boží volání v nás!
Naším hříšných chováním zabíjíme v sobě toto dobro, když si chceme jít pouze podle toho, jak nám to nabízí naše pýcha, smutek ze štěstí druhého, nespokojenost, závist, nečistota, přecitlivělost a jiné další tendence, které se v nás skrývají následkem dědičného hříchu.
Buďme tedy dnes citliví a poslušní každému dobrému vnuknutí, které můžeme v rámci našeho povolání uskutečnit.
Prosíme Tě, Pane Ježíši, daruj nám svého Ducha svatého aby dobro v nás vždy vítězilo nad temnotami naší hříšnosti.