Vánoce - Viděl jsem Život!

Milovaní! O tom, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli, bedlivě pozorovali a čeho jsme se svýma rukama dotýkali, o Slovu života svědčíme a zvěstujeme vám. Život se zjevil, a my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste i vy měli s námi společenství. Naše společenství je totiž s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. Toto píšeme, aby naše radost byla úplná. (1 Jan 1,1-4)

Slavíme svátek sv. Jana apoštola a evangelisty. Jan apoštol a evangelista, miláček Páně, jak se mu přezdívá, měl dar hluboce věci chápat, uvažovat o nich, rozjímat a dávat do souvislosti. Podobně jako Panna Maria, uchovával si Jan ve svém srdci všechny události, které prožíval, když přebýval v blízkosti Ježíše Krista. Zároveň vnímal, že to všechno se dotýká úplné podstaty naší lidské přirozenosti, našeho smyslu života, naší absolutní budoucnosti, kterou je věčný život. Život v plném vnímání, vědomí, existenci a dokonce i tělesnosti.

Život, který nás jednou čeká přímo souvisí s životem tady na zemi a s tím, jakým způsobem žijeme. Apoštol a evangelista Jan je živým svědkem, který na vlastní oči viděl Ježíše, jak koná znamení, která přesahují běžné lidské síly. Všechna tato znamení Ježíšova však nebyla prezentací nějaké magie. Byla svědectvím, že ten, který má moc vzkřísit z mrtvých, jedním "dechem" své vůle a slova zcela uzdravit zaživa se rozpadající malomocné, má také moc odpustit naše hříchy. Ježíš v plné autoritě svého Božství ničil nadvládu démonů nad člověkem. Kristu se podrobovali i ty nejsilnější pekelné mocnosti a každý démon sebevíc rafinovaný, zkažený a sebevědomý musel z posedlého člověka v Ježíšově blízkosti prchnout. Jan slyšel, co a jak Ježíš mluvil. Mluvil jako ten, který má moc. Byla to jasná a zřetelná moc Boží, která přijímá hříšníka, pozvedá z prachu zdeptaného, vlévá zřetelnou naději zoufalému, objímá toho, na koho všichni zapomněli. Slyšel všechna Ježíšova uzdravující slova a také viděl, jak jsou lidé uzdravováni.

Jan viděl na vlastní oči Ježíše umírajícího na kříži. Viděl jeho lásku milosrdnou, trpělivou, odpouštějící. Viděl vítězství lásky nad nenávistí člověka a pekla. Jan viděl na vlastní oči Ježíše zmrtvýchvstalého, slyšel ho na vlastní uši, co říká. Mohl se ho dotknout, mohl s ním snídat i večeřet po jeho zmrtvýchvstání.

A Jan nám toto svědectví, tuto viditelnou, slyšitelnou a hmatatelnou pravdu o Ježíši, Synu Božím, předává: "O tom, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli, bedlivě pozorovali a čeho jsme se svýma rukama dotýkali, o Slovu života svědčíme a zvěstujeme vám. Život se zjevil, a my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste i vy měli s námi společenství. Naše společenství je totiž s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem."

Žádné jiné náboženství v sobě nenese žádné takovéto zřetelné svědectví, hmatatelnost, zkušenost, jako svědectví dvanácti apoštolů, nesčetného počtu Ježíšových učedníků a později i mučedníků. Podobně roste zkušenost přebývání s Bohem u každkého, kdo si utváří srdce a své chování podle Ježíšova slova a přímo Ježíšem - v jeho svátostech.

Pane Ježíši, dej mi živou a rostoucí víru v tebe. Dej, ať má víra roste skrze přebývání s Tebou ve svátostech, v milosrdném způsobu života vůči druhým, v lásce, kterou se mohu učit od Tebe díky evangeliu. V něm tě i já mohu vidět, slyšet a dotýkat se tě s vírou, láskou a důvěrou, že jsi také i mým Spasitelem, Životem a že chceš, abych byl s tebou a tvým Otcem v trvalém přátelství. Děj, ať si toho vážím po celou věčnost. Amen.