Ježíš je hladový po naší lásce, po naší odpovědi na jeho obětování se za ná...
Když přišel Ježíš do Kafarnaa, přistoupil k němu jeden setník s prosbou: „Pane, můj služebník leží doma ochrnulý a hrozně se trápí."
Ježíš mu řekl: „Přijdu a uzdravím ho."
Setník však odpověděl: „Pane, nezasloužím si, abys vešel do mého domu. Ale řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven. Vždyť i já jsem člověk podřízený, ale mám pod sebou vojáky; řeknu jednomu: ,jdi‘, a jde, a jinému: ,přijď‘, a přijde, a svému služebníkovi: ‚udělej to‘, a udělá to."
Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kdo ho doprovázeli: „Amen, pravím vám: Takovou víru jsem v izraelském národě nenašel u nikoho. Ale říkám vám: Mnoho jich přijde od východu i od západu a zaujmou místo u stolu s Abrahámem, Izákem a Jakubem v nebeském království. (Mt 8,5-11)
V době, kdy Izrael byl okupován římskými vojsky, byla pomoc římským vojákům chápána jako kolaborace. Ježíš přijímá každého a nebere v úvahu lidské ohledy, když koná dobro nepříteli svého národa. Římští vojáci zpravidla měli svá božstva, nosili různé amulety a zobrazení svých bůžků. Tento voják však důvěru skládá v Ježíše Krista, o kterém zajisté slyšel, jak činí zázraky, případně mohl některé vidět na vlastní oči. Totiž v Kafarnau Ježíš učinil velmi mnoho Božích znamení a uzdravení.
Z řeči samotného setníka je vidět, jak si vážil člověka, jakou úctou zahrnoval své podřízené. Prosí za svého služebníka, který byl nemocný. Setník v Ježíši viděl Božího syna. Toho, kdo má Boží moc. Věřil, že cokoli Ježíš řekne, stane se. Věřil, že Ježíš je pánem nad jakoukoli nemocí. Chápal to jako voják, který rozkazuje svým podřízeným a ti vykonají rozkaz. Setník byl také pokorný člověk. Nevnímal Ježíše jako toho, komu vládne, i když se mohl jako voják okupačního vojska cítit nadřazeně. Setník ve své pokoře nechtěl, aby kvůli němu Ježíš porušil židovské zvyky, podle kterých Žid nesměl vstoupit do pohanského příbytku. Tím by se podle přesvědčení židovských kněží stal liturgicky nečistým.
Ježíš přišel do Kafarnaa. Byl to advent, příchod Boha a Spasitele pro všechny jeho obyvatele. Také my nyní přistupme k našemu Spasiteli tak, jako ten setník. Odhoďme od sebe falešné jistoty, vzdejme se všeho, čemu jsme důvěřovali a co není Bohem. S láskou předstupme před Ježíše s našimi blízkými a předložme mu vše, co je ochromuje, co je trápí a sužuje. S pokorou, vědomím, že Ježíš je zde přítomen se svou Božskou mocí, mu vydejme do rukou choroby našich blízkých nebo lidí, o kterých jsme se dověděli, že trpí. Ve chvilce ticha předložme Kristu konkrétní prosby za naše drahé.
Také my se vystavme moci přímluvné modlitby Ježíšovy Matky Marie, která se za nás přimlouvá v důvěře, kterou vždy měla vůči svému Synu. Nechme, ať na nás působí Boží láska, která nás může uzdravit na základě proseb našich blízkých. Ježíš totiž rozdává své dary, uzdravení, milosti, zvláště v prostředí, kde roste vzájemná láska, úcta a soudržnost.