Advent

Začíná čas milosti, čas zvláštního příchodu našeho Ježíše Krista, do prostoru našeho života. Totiž advent znamená příchod Boha, aby nás zahrnul poznáním o smyslu našeho života, aby prohloubil naši víru a umocnil lásku, která se jeho příchodem vlévá do našeho srdce.

V křesťanské tradici se prožívání adventu spojuje s časem očekávání narození Mesiáše, tedy proroky předpovídaného Božího vyvolence, který měl zachránit izraelský národ i celé lidstvo z otroctví hříchu, který měl přinést počátek Božího království do našich mezilidských vztahů a nakonec završit dějiny člověka věčným životem.

V liturgickém prožívání je advent také spojován s časem druhého příchodu Krista, kdy Boží království zavládne po všechny věky pro ty, kteří hledali a žili pravdu v upřímnosti srdce a byli vnímaví na Boží vnuknutí a v poslušnosti svědomí a evangeliu ochotně měnili svůj život.

První neděle adventní dává akcent na událost, dotýkající se každého člověka. Jednou se totiž každý z nás setkáme s Ježíšem Kristem v osobním posouzení našeho života v okamžiku smrti. Na základě Božího zjevení pravdy o celém lidstvu se od Ježíše dovídáme, že se jednou veřejně zjeví Boží soud před zrakem celého lidstva, kdy vyjdou najevo všechny úmysly lidí a proběhne definitivní završení lidských dějin.

Když začne probíhat Boží zhodnocení historie světa, už nebude možnost něco napravovat, něco měnit, Bohu říkat: "Počkej, Pane, ještě mi dej jeden den". Nebude fungovat žádná výmluva, která by chtěla odvést pozornost od zodpovědnosti za své činy. Nebude možnost vynahradit promarněné dobro penězi nebo velikostí majetku, který si člověk v životě nastřádal.

Bůh jednou osobně přijde, udělá tečku za naším pozemským životem a v pohledu své lásky, kterou nás zval ke konání dobra, zhodnotí, co jsme s jeho dary udělali.

Nebudeme moci napravit náš život po smrti. Ježíš nikdy ani slovem nezmínil, že po smrti nějakou reinkarnací dostaneme další šanci se polepšit. Pokud při vzkříšení v poslední den dostaneme nové tělo, ono bude mít pouze podobu Ježíšovu oslavenému tělu podle toho, kolik v nás bylo lásky k Bohu a k lidem, a nakolik jsme konali dobro. Kristus tak ve svém evangeliu dává akcent na naši nekonečnou hodnotu a důležitost toho, že není jedno, jestli žijeme špatně nebo dobře.

Advent je časem, kdy se máme zamýšlet nad počátkem i koncem a podle toho změnit život. Je dobou děkování za tu možnost, že ještě tady a teď máme čas říci "ne" zlému smýšlení, egoismu, ubližování druhým. Advent je děkováním, že Pán přichází a dává nám čas kráčet z temnot našeho špatného pohledu na lidi ke světlu nového přijetí svých bližních.

Advent je čas našeho obrácení k "ano" Bohu, který přichází už teď, v nenápadné všednosti, kdy si ho máme všimnout v našich nejbližších. A to velmi konkrétně. Kdykoli můžeme konat dobro, je to právě Boží příchod, kdy nás nejdříve Kristus zahrnuje láskou, která pak v dobrém skutku přináší světlo v konkrétní pomoci, v nezištné ochotě naslouchat druhému a posloužit mu dary, které máme od Boha.

Pane Ježíši, děkuji ti za dar času, který mi dáváš, abych mohl naplnit život dobrem - dobrým slovem, odpuštěním, štědrým obdarováváním druhých, službou a pomocí, kterou se projevuješ ty sám. Děkuji ti za tvůj příchod do mého života, který se jednou završí při mé smrti. Daruj mi milost, ať vždy, kdykoli přijdeš s dobrým vnuknutím do mé mysli, najdeš mé srdce otevřené a ať ode mne zakusíš přijetí, které se projeví v poslušnosti a ochotě se podle tvého vnuknutí a slova zařídit. Věřím, že takový život bude nejlepší přípravou na tvůj příchod v čase mé smrti i v čase tvého příchodu na konci času.

Maria, královno věčného života, veď mé kroky a rozhodování směrem, který mi ukazuje tvůj syn Ježíš Kristus. Vypros mi milost, ať směřuji k trvalému završení svého života ve věčném přebývání s Bohem a lidmi, kteří se snažili žít Kristovu lásku. Amen.