Jáchym a Anna, rodiče Panny Marie, vpečetili do srdce své dcery plamennou l...
Abychom pěstovali vztah a důvěru k Pánu, který je pravým chlebem života, a radostně se svěřovali plánu, který s námi má.
Ježíš touží, aby ho lidé nejen hledali, ale hlavně poznávali. A přeje si, aby toto hledání a setkávání přesahovalo naše bezprostřední potřeby. Ježíš přišel, aby nám přinesl něco víc a otevřel náš život širšímu horizontu, než jsou každodenní starosti s jídlem, ošacením, kariérou apod. On, pravý chléb života, chce nasytit nejenom těla, ale také duše a poskytovat duchovní pokrm, který utiší hlad nejhlubší. Proto vyzývá zástupy, aby si opatřily pokrm nikoli pomíjivý, nýbrž takový, který zůstává k věčnému životu. Jde o pokrm, který nám Ježíš dává každý den: svoje Slovo, svoje Tělo a svoji Krev.
Často zužujeme náboženství pouze na plnění zákonů a promítáme do vlastního vztahu k Bohu obraz vztahu mezi služebníky a jejich pánem. Služebníci mají plnit úkoly, které jim zadal pán, aby si zajistili jeho blahosklonnost. To, že konáme Boží skutky, však nespočívá v tom, že něco „děláme“, nýbrž že „věříme“ v Toho, kterého poslal Bůh. To je skutek Boží – že důvěřuji Ježíši. Jsme-li vtaženi do lásky a důvěry k Ježíši, jsme schopni konat dobré skutky, které šíří vůni evangelia pro dobro a potřeby bratří. Pán nás zve, abychom nezapomínali, že starat se o chléb je nezbytné, ale tato starost musí vyrůstat ze spojení s ním. On je chlebem života a přišel utišit náš hlad po pravdě, náš hlad po spravedlnosti, náš hlad po lásce. Prosme Pannu Marii, ať je nám oporou na naší cestě víry a pomáhá nám svěřovat se radostně plánu, který má s naším životem Bůh.