Výzva pro postní období obrátit se k Bohu
Pane, Bože veliký a strašný, který zachováváš smlouvu a milosrdenství těm, kdo tě milují a zachovávají tvá přikázání: Zhřešili jsme, provinili jsme se, jednali jsme bezbožně, vzbouřili jsme se a odchýlili od přikázání a nařízení. Neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří tvým jménem mluvili k našim králům, knížatům, našim otcům i všemu lidu země. Tobě, Pane, sluší přiznat spravedlnost, nám však hanbu na tváři, jako se dnes (skutečně hanbí) judští mužové i jeruzalémští obyvatelé a všichni Izraelité, blízcí i dalecí, ve všech zemích, do nichž jsi je vyhnal pro nevěrnost, které se vůči tobě dopustili. Hospodine, nám se sluší hanbit ve tváři, našim králům, knížatům a našim otcům, neboť jsme zhřešili proti tobě. Avšak, Pán, náš Bůh, ať má s námi milosrdenství a odpustí nám, neboť jsme se proti němu vzbouřili, neposlouchali jsme hlas Hospodina, našeho Boha, abychom kráčeli v jeho zákonech, které nám dal skrze své služebníky proroky. (Dan 9,4b-10)
Veliký… laskavý… milosrdný… zachováv
áš smlouvu… Není zvláštní takto začínat modlitbu pokání? A přece Daniel s důvěrou hlásá Boží lásku dříve, než začne vyznávat svoje hříchy a hříchy svého lidu.
Jak si mohl být Daniel tak jist, že Bůh bude milosrdný, když Bůh je také veliký a strašný pro ty, kdo se zatvrdí ve svém hříchu a úporně nechtějí změnit své hříšné chování? Možná proto měl v Boha důvěru, že dějiny stáli na jeho straně. Bůh opakovaně svému lidu projevil svou lásku. Obdaroval Daniela vysokým postavením v pohanském babylonském království. Zachránil ho ze lví jámy. Ochránil ho před vražedným spiknutím jeho nepřátel. Je zřejmé, že Bůh byl Danielovi nakloněn a tato Boží přízeň mu dávala odvahu vyznat své hříchy a hříchy svého lidu.
Daniel nic neskrýval v tajnosti, i když věděl, že nemá nárok na spravedlnost. V důvěře, že v Boží přítomnosti je v bezpečí, Daniel předstoupil před Pána čistý, protože už mnohokrát předtím zakusil Boží smlouvu plnou milosrdenství.
Jak vnímáš Boha ty? Pokud ho vidíš pouze náročného a kritického ve svých požadavcích, budeš se mu pravděpodobně vyhýbat. Když je pro tebe Bůh jako pouhý soudce, který si potrpí na detaily, budeš se cítit provinile a po celý čas života budeš mít tendenci získat si jeho přízeň – a nikdy nebudeš jist, že ji máš. Nepadni do těchto pastí!
Bůh, kterého poznal Daniel, není takový. Tvůj Otec je na to příliš dobrý a velkorysý. Raději si vezmi příklad ze života Daniela. On otevřeně přiznal své hříchy, ale také důvěřoval v Boží milosrdenství a věrnou lásku. Měj to na paměti, když budeš zpytovat své svědomí a prosit Boha o odpuštění. Nezapomeň, že je laskavý, milující a milosrdný. Věř, že je odhodlán tě přivést do nebe. Věz, že tě vidí, a to nejenom takového, jaký jsi právě nyní, ale také jako člověka, kterým jsi schopen být.
Tak jdi do toho a vyznej své hříchy, ale nezapomeň vyjádřit také důvěru v Boží milosrdenství a lásku. Nemusíš se pak obávat žádného odsouzení. Měj na paměti Danielova slova: „Tobě, Pane, sluší přiznat spravedlnost“, která se vždy překládá jako milosrdenství a ochota odpustit.
Děkuji ti, Pane, za tvou nekonečnou lásku!
Ke tvým nohám skládám své hříchy,
abych mohl zakusit tvé milosrdenství
a také se mu naučil. Amen.
Z časopisu „Slovo medzi nami“