Výzva pro postní období obrátit se k Bohu
Dne 1.7.2023 začal působit P. Josef Novák, redemptorista, v komunitě v Tasovicích, rodišti sv. Klementa Hofbauera. Už delší čas působil na několika místech na Slovensku i v České republice a v tomto „minirozhovoru“ vám chceme přiblížit několik zajímavostí z jeho života.
(Rozhovor s P. Jozefem Novákem vede P. Josef Michalčík)
Jozefe, chci přiblížit našim farníkům a návštěvníkům našich misijních webových stránek něco o tobě. Mohl bys nám říci něco o sobě, odkud pocházíš a možná něco málo o své rodině, případně dětství a o studiu do období, než ses rozhodl stát knězem?
Jmenuji se Jozef Novák a pocházím z historického východního města Bardejov, Slovensko. Mám dvě sestry a jednoho bratra. Já jsem nejmladší. Dětství i dospívání jsem prožil v rodném městě.
Základní škola byla katolická a střední stavební. Po absolvování střední školy jsem nastoupil na teologii jako laik a pak po druhém ročníku do semináře v Košicích (Slovensko), kde jsem studium dokončil.
Jsi členem misijní Kongregace redemptoristů, přesněji provincie redemptoristů Bratislava-Praha. Nicméně jsi předtím působil jako diecézní kněz. Mohl bys nám trochu přiblížit, jak jsi se dostal ke kněžskému a později i řeholnímu povolání?
Moje cesta ke kněžství začala v roce 2005, kdy mi můj tatínek zemřel. Mněl jenom 49 let. Po jeho smrti jsem se ptal na smysl života a také na moji cestu. Pán mně volal ke kněžství a já jsem mu řekl „Ano“ a tím jsem nalezl pokoj v srdci. V roce 2006 mně přijali do diecézního semináře v Košicích, a pak v roce 2012 jsem byl vysvěcen za kněze. Moje první místo byla typická katolická farnost na východním Slovensku. Po roce mně o. arcibiskup pustil z arcidiecéze a nastoupil jsem do řeholní rodiny redemptoristů. Proč právě redemptoristé? Pro mě je to tajemstvím, ale vnímám, že jsem na správném místě. Noviciát jsem absolvoval v Podolínci (Slovensko). Po roce jsem nastoupil na další formaci do Bratislavy, kde jsem mněl na starosti službu v nemocnici. Po roce (v r. 2015) mě představení poslali do České republiky, konkrétně do Frýdku, kde jsem působil čtyři roky (dva roky jako farní vikář a dva roky jako administrátor farnosti). V roce 2017 jsem složil doživotní sliby v Podolínci. Moje další působiště bylo na poutním místě Svatá Hora, Příbram, kde jsem také působil čtyři roky. A teď mně představení přesunuli do Tasovic, kde začínám další etapu mé kněžské i řeholní služby.
Jsi jazykově nadaný. Prozradil bys nám několik detailů ohledně své jazykové výbavy, případně místa a času, který měl na tvou jazykovou výbavu velký vliv?
Začalo to hebrejským jazykem, který jsem se učil od žida. Byla to skvělá zkušenost. Jeden příklad: Představte jsi, že máte před sebou větu, která má jenom souhlásky (žádné samohlásky) a vy to musíte pročíst a přeložit. Tak jsem se přihlásil a ptal se učitele, jak to mám udělal. A on mi ukázal klíč k přeložení. Bylo to jako puzzle, ale zjistil jsem, že to funguje. Pak přišli i jiné jazyky.
Také tě baví studium teologie. Máš nějaký svůj oblíbený obor, ve kterém se dál formuješ, případně máš nějaké své sny ohledně dalšího studia?
Musím se přiznat, že mám rád čtení knih. Jenom na Svaté Hoře jsem pročetl výše 150 knih. Většinou to byli zaměřené na Boží slovo, proto můj oblíbení odbor je biblický. Mám rád, když čtu Boží slovo v originálu. Je to zážitek a obohacující. Ohledně dalšího studia musím říct, že jsem se vícekrát ptal na studium v zahraničí, ale nepustili mně. Takže se už pomalu toho vzdávám, ale vzdělávám se samostatně.
Od 1.7.2023 jsi přešel z komunity na Svaté Hoře do kláštera v Tasovicích. Jaké je tvé momentální poslání a případně jaké máš vize do budoucnosti – ať už v této komunitě nebo ohledně budoucnosti vzdálenější?
Moje postavení v komunitě je pomoc dané komunitě v pastoraci. Kromě toho – a to je můj hlavní cíl – konat misie. Zatím jenom na Slovensku. Jsem totiž v misijním týmu a každý měsíc vyjíždím na misie. Věřím však, že v budoucnu by mohly být misie i v Brněnské diecézi. Čas ukáže.
Jozefe, děkuji za rozhovor, a přeji ti radostné naplňování Božích záměrů ve tvém životě.
