Svátek Božího milosrdenství v Tasovicích

Velké poděkování dětemz naší farnosti, které přišli za milosrdným Ježíšem, aby mu zazpívaly při mšisvaté. Zazpívaly písně, ve kterých se oslavuje Ježíšova láska k nám všem, ojeho oběti, o jeho lásce vydávající se lidem. Připomeňme si, co znamená svátekBožího milosrdenství.

Druhá velikonočníneděle je svátkem Božího milosrdenství a zaujímá nejdůležitější místo mezivšemi formami pobožnosti k Božímu milosrdenství, které byly sestře Faustynězjeveny. 

         Poprvé o zavedení tohoto svátku požádal Pán Ježíš ve zjevení, které měla sestraFaustyna v roce 1931. „Toužím, aby milosrdenství mělo svátek. Chci, aby tenobraz, který namaluješ štětcem, byl slavnostně posvěcen o první neděli poVelikonocích; tato neděle má být svátkem milosrdenství.“ /Den. 49/ 

         Volba zrovna této neděle není náhodou. Je to první neděle po Velikonocích. OVelikonocích si celá Církev připomíná dílo Božího vykoupení, které je úzcespjaté s Božím milosrdenstvím, vzpomínaným a slaveným na svátek Božíhomilosrdenství. Toto vykoupení je přece projevem Božího milosrdenství pro celýsvět. 

         Zároveň je třeba si uvědomit a pamatovat, že svátek Božího milosrdenství neníjen dnem, kdy si zvláštním způsobem přpomínáme Boží milosrdenství a jeuctíváme, ale je to den mimořádných milostí pro celý svět slíbených PánemJežíšem, který řekl sestře Faustyně: „Toužím, aby svátek milosrdenství bylútočištěm a úkrytem pro všechny duše a zvlášť pro ubohé hříšníky.“ /Den.699/ 

         Pán Ježíš spojil s tímto svátkem veliké přísliby: „Kdo toho dne přistoupí kPrameni života, ten dosáhne úplného odpuštění vin a trestů.“ /Den. 300/Pramenem života je přitom svátost smíření a Eucharistie. 

         „V tento den je otevřeno nitro mého milosrdenství; celé moře milosti vylévám doduší, které se ke zdroji mého milosrdenství přiblíží.“ /Den. 699/ 

         Pro ty, kteří se pokládají za veliké hříšníky, pro které už není Božíhoodpuštění, Pán Ježíš zároveň vzkazuje: „Ať se žádná duše nebojí ke mněpřiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat.“ /Den. 699/ 

         Svátek Božího milosrdenství, který oficiálně zavedl 30. dubna roku 2000, v densvatořečení sestry Faustyny, papež Jan Pavel II., se tak jeví jako neobvyklápříležitost setkání s bezmeznou hloubkou Božího milosrdenství tento denotevřeného dokořán. 

         Dá se říct, že tento den Bůh před každým stojí jako „slabý“ a starostlivý Otec, ane jako Soudce. 

         „Žádná duše nenalezne ospravedlnění, dokud se s důvěrou neobrátí k mémumilosrdenství, a proto má být první neděle po Velikonocích svátkemmilosrdenství a kněží mají v ten den duším říkat o tom mém velkém a bezednémmilosrdenství.“ /Den. 570/ – říkal ve zjevení Pán Ježíš sestře Faustyně. 

         Svátek Božího milosrdenství se tedy stává Bohem stanovenou chvílí setkáníčlověka s jeho milosrdenstvím. K tomuto setkání mají připravovat a vést člověkavšechny ostatní formy úcty k Božímu milosrdenství. 

         Ovšem, tak jako v případě obrazu Božího milosrdenství, nemůžeme zapomenout nato, co je nejdůležitější, a co také zdůrazňoval sestře Faustyně Pán Ježíš: nadůvěru. Dokud se s důvěrou neobrátíme k jeho milosrdenství, nenajdemeospravedlnění a vnitřní pokoj.

         Pokud tedy chceme dosáhnout a získat milosti slíbené Pánem Ježíšem, musíme vícedůvěřovat jemu, než sami sobě. Více poslouchat jeho slova, než hlas našehosrdce, které nám někdy hodně věcí vyčítá a my si s tím nedokážeme poradit.Stojí za to vzpomenout si zde na slova sv. Pavla, který říká, že Bůh je většínež naše srdce a výčitky svědomí, které máme a které pramení z naší minulosti.