Ježíš - chléb života

Ježíš řekl zástupům: „Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. Stojí psáno v Prorocích: `Všichni budou vyučeni od Boha.' Každý, kdo slyšel Otce a u něho se učil, přichází ke mně. Ne že by snad někdo Otce viděl; jenom ten, kdo je od Boha, viděl Otce.

Amen, amen, pravím vám: Kdo věří, má život věčný. Já jsem chléb života. Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo ho jí, neumřel. Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“ (Jan 6,44-51)

Živit se Ježíšem v eucharistii, ve svatém přijímání, znamená přijímat moc Ježíšovy lásky. Tato jeho láska je nezištná, obětavá, dávající život, chránící od smrti hříchu a sebestřednosti. Tato láska nám v běžném životě často chybí. Pravidelným přijímáním Ježíše vytváříme s ním vztah lásky, jsme jím ovlivněni, posíleni, upokojeni, povzbuzeni k dobrému. Ježíšova láska nám dává vytrvalost v dobrém, odkrývá pravou hodnotu našich mezilidských vztahů. Dává nám poznat správné pořadí hodnot. V Ježíšově lásce může růst náš charakter, naše morální hloubka, čistota srdce, naděje a víra v Boha.

Takovýto růst na základě přijímání Ježíše bude nakonec završen zpečetěním všeho dobra, které nikdy nezanikne. A dokonce Ježíš jednou vzkřísí k životu naše smrtelné tělo, tak jak to slíbil všem, kdo budou jeho tělo s láskou přijímat.

Pane Ježíši, děkuji ti za dar eucharistie.

Děkuji ti, že tě mohu přijímat a růst v lásce.

Děkuji ti za dar tvého života v mém životě.

Dej, ať hladovým po tvé moci,

která se projevuje tvou milosrdnou láskou.

Dej, prosím, ať se jednou naplní tvá slova

na mém těle a v životech mých drahých. Amen.