Ježíš předložil zástupům další podobenství: "Nebeské království je jako hořčičné zrno, které člověk vzal a zasel na svém poli. Je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní zahradní rostliny a stane se z něho keř, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích."
Pověděl jim jiné podobenství: "Nebeské království je jako kvas, který vzala žena a zadělala ho do tří měřic mouky, až se všechno prokvasilo."
To všechno mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích a bez podobenství k nim vůbec nemluvil. Tak se mělo naplnit, co řekl prorok: `Otevřu ústa v podobenstvích, vypovím, co bylo skryté od založení světa.' (Mt 13,31-35)
Podobenství je vyjádřená moudrost života skrze symbol a obraz z naší každodennosti. Podobnost nějakého jevu běžné reality používá Pán Ježíš k pochopení toho, co souvisí s naším věčným životem.
Tak, jako je nepatrné a nenápadné malé zrníčko hořčice, z které vyroste velký keř, tak je na první pohled nepatrné a v očích lidí malé to, na čem je postaven základ Božího království. Pokora, tichost, skromnost, každodenní setkání s Bohem v modlitbě, "malé" všední skutky lásky k bližním, hledání Božích cest, věrnost životnímu povolání, trpělivost s chybami druhých, milosrdenství, odpuštění a smíření. Tyto "nepatrné věci" narůstají a pronikají do okolí a do duší našich bližních, jako kvas prokvasí těsto.
Člověk dnešní doby je silně ovlivňován vnějškem, audiovizuálními efekty, potřebou zábavy a realizováním svých snů a možností. Všechno musí rychle přinést komerční úspěch. Kvalita kulturního cítění, vnímání světa v tichosti srdce a dorůstání k moudrosti ve svém životním povolání v naší společnosti pokulhává.
Nebeské království, Boží přítomnost a spása zasahuje nejdříve srdce člověka. V očích tohoto světa je Boží slovo nepatrné, nenápadné. A přece ono jediné má moc změnit život temnoty v život plný lásky. Pokud přijímáme Boží slovo, ono začne růst pomalu, až proroste naším smýšlením a jednáním. Podobně i ve společenství lidí přítomnost těch, kteří nesou Boží slovo svým životem, mění své okolí postupně, aniž by si toho kolikrát všimli. Naslouchejme tedy Bohu. Pokud otevřeme svá srdce na jeho volání, on v nás uskuteční nebe, po kterém toužíme.
Ježíš nás učí, abychom vnímali Boží království jako postupný růst dobra skrze naše osobní obrácení, osobní modlitbu, svátosti církve a práci nad sebou v propojení s Boží milostí. Tak budeme ve světě vyzařovat Krista a prokvasíme okolí skutky lásky.
Pane Ježíši, daruj nám milost, ať dnešní den v trpělivosti plníme povinnosti svého povolání.
Prosíme tě také o dar, ať den co den žijeme z tvého slova,
ať ono v nás dá vyrůst lásce, která září z tvého Božského Srdce. Amen.