Ježíš vystupuje po završení díla vykoupení na nebesa do slávy svého Otce.
Ježíš řekl svým učedníkům: "Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť podle toho, jak soudíte, budete sami souzeni, a jakou mírou měříte, takovou se naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém oku nepozoruješ? Nebo jak chceš říkat svému bratrovi: 'Dovol, ať ti vyndám z oka třísku', a sám máš ve svém oku trám! Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka svého bratra." (Mt 7,1-5)
Ježíš nás učí životnímu postoji milosrdenství. Totiž nikdo z nás nedokáže odhadnout vnitřní úmysly druhého. Nevidíme do srdce našich bližních. Pouze Bůh ví o skrytých záměrech člověka. Ježíšova slova dnešního evangelia neznamenají, že nemáme rozlišovat mezi dobrem a zlem. Říká, že nemáme odsoudit bližního. Dodává k tomu, jak funguje zákonitost věčného života. Podle toho, jak soudíme, budeme sami souzeni. Jinými slovy ortel při posledním soudu si tvoříme my sami. Míra všeho, jak měříme druhým, bude naměřena nám.
Jsme citliví na zlo, a zvláště na to špatné u našich bližních. Jsme podrážděni zvláště ve věcech, které máme tendenci my sami dělat a s čím sami bojujeme. Nebo dokonce bez mihnutí oka dokážeme udělat zlo mnohem větší, než ti, které máme tendenci kritizovat.
Osvobozujme naše nejbližší od našich soudů a rozsudků.
Pak budeme my sami jednou osvobozeni.
Zahrňme druhé milosrdenstvím, odpouštěním a trpělivostí.
Pak sami zakusíme vše přesahující odpuštění, trpělivost a milosrdenství našeho Pána.
Dříve, než napomeneme druhé co se týče jejich jednání,
zbavme se něčeho, co by oni mohli vytknout nám. Jinak buďme raději zticha.