Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, amen, pravím vám: Vy budete plakat a naříkat, svět se však bude radovat. Vy budete sice zarmouceni, ale váš zármutek se obrátí v radost. Žena, když rodí, má zármutek, protože přišla její hodina. Když však porodí dítě, nemyslí už na bolesti pro radost, že přišel na svět člověk. Tak i vy nyní máte zármutek. Ale zase vás uvidím a vaše srdce se bude radovat, a vaši radost vám nikdo nevezme. V ten den se mě už nebudete na nic ptát.“ (Jan 16,20-23)
Úryvek dnešního evangelia je z poslední řeči Ježíšovy, kdy naposledy stoloval se svými apoštoly. Předpovídal jim zármutek z jeho umučení a smrti na kříži. Také však připomenul, že se smutek obrátí v trvalou radost, když se s nimi setká jako zmrtvýchvstalý.
Věřící v Krista prožívají zármutek i v širším kontextu svého života. Je nám smutno z toho, kam spěje svět, čím se pyšní velcí tohoto světa, jak lidé mění přirozené zákony na zákony lidské zvrhlosti - ať už legalizace zabíjení nenarozených dětí, nebo určování si člověkem, co je dobré a co špatné, co je přirozené a co přirozené není. Tak se setkáváme se světem, ve kterém je pravda utiskována, znevažována a pronásledována. Lidé dnes vyhlašují, že jsou přirozené a normální lesbické a homosexuální vztahy, že je možno považovat jejich soužití a výchovu těmito páry také za normální a přirozené. Člověk si vyhlašuje "zákony normality" podle svých zvráceností, nemocí a nenormálnosti a raduje se ze svého domnělého vítězství nad přirozeným zákonem Božím.
Můžeme také prožívat zármutek ve svých osobních životech díky tíživosti starostí, nedorozumění s našimi blízkými, nebo díky různým nemocem a bolestem, které nás svazují.
Přesto se náš zármutek už z části může měnit v radost. Naše setkání s Kristem v Eucharistii ve svatém přijímání totiž skrze víru je setkáním s Ježíšem zmrtvýchvstalým. První slova, která řekl apoštolům, když se s nimi po svém vzkříšení setkal, byla: "Pokoj vám". Spočinul na ně Ježíšův dobrý pohled, plný milosrdenství a lásky - "zase vás uvidím". Po prvním zděšení v srdcích apoštolů začala dozrávat radost. Ježíš zmrtvýchvstalý je vítěz nad světem a jeho radostí. Ježíš přináší radost z naděje na věčný život, který se začíná ukazovat už zde na zemi.
Naší radostí je také Kristovo odpuštění našich hříchů, kdy v nás obnovuje světlo života, pokoj srdce, smíření s Bohem, lidmi i se sebou samým. Je to radost z Ježíšova milosrdenství a jeho uzdravujícího pohledu.
Snažme se tedy o to, co je věčné, trvalé, co se nedá ukrást - a všechno ostatní potřebné k živobytí nám bude přidáno. Přes všechno utrpení v nás může působením Ducha svatého narůstat radost a pokoj, který svět nemůže dát. Radost z toho, že láska může zvítězit i v našem životě. Radost z toho, že utrpením, kterým jsme zasaženi, můžeme vstoupit do svatyně Božího Srdce Ježíšova a upevnit s ním přátelství a blízkost. Ježíš nás bude svou přítomností posilovat, uzdravovat od nánosů názorů tohoto světa a jednou nám přinese dokonalou, absolutní úlevu a radost z lásky, kterou budeme milovat druhé. Tato láska bude láskou, kterou si Bůh zamiloval každého z nás. Tuto radost nám už nikdo a nikdy nevezme.
Přijď Pane Ježíši a obdaruj nás svým svatým Duchem!