Pravý smysl Božích přikázání

Ježíš opět vstoupil do synagogy. Byl tam člověk s ochrnulou rukou. Dávali na Ježíše pozor, zdali ho uzdraví v sobotu, aby ho mohli obžalovat. On tomu člověku s ochrnulou rukou řekl: "Vstaň, pojď doprostřed!" Pak se farizeů zeptal: "Smí se v sobotu jednat dobře, anebo zle? Život zachránit, anebo zabít?" Ale oni mlčeli. Zarmoucen nad zatvrzelostí jejich srdce, rozhlédl se po nich s hněvem a řekl tomu člověku: "Vztáhni ruku!" Vztáhl ji, a ruka byla zase v pořádku. Farizeové šli hned ven a s herodovci se proti němu radili, jak by ho zahubili. (Mk 3,1-6) 

Židé v Ježíšově době měli sobotu jako posvátný den, sedmý den, ve kterém si Bůh přál, aby se člověk zastavil a vystoupil z kolotoče běžných činností a v děkování Bohu, odpočinku a zaměření se na Boží věci, načerpal další síly.

Farizeové a zákoníci z opatrnosti, aby se Boží přikázání neporušovala, zpřísňovali interpretaci Boží vůle, až z toho udělali nelidský samoúčelný systém příkazů a zákazů. Týkalo se to také soboty, kdy určovali, kolik kroků může člověk v sobotu udělat a také další nesmyslné věci.

Pán Ježíš ukazuje pravý smysl Božích přikázání a tím zjevuje pravou tvář Boha, kým je a jak ve skutečnosti smýšlí. V události v synagoze poukazuje na to, čím má svátečný den být. Den Páně je dnem příchodu Boha k člověku a člověka k Bohu. Ježíš vstoupil do synagogy, přiblížil se lidem. Bůh hledá člověka a vnímá jeho trápení. Ježíš si všímá nemocného člověka a chce ho uzdravit, přinést život. To je pravá oslava Boha - vytvářet společenství těch, kteří se mají navzájem rádi a nechat Boha, aby byl v centru tohoto společenství a aby to byl on, který uzdravuje a učí lásce a všímavosti.

Závěr dnešního evangelia je smutným příkladem toho, kdy člověk zabrání, aby do jeho srdce vstoupil Bůh. Je to moment neochoty člověka tváří v tvář pravdě uznat, že jeho osobní přesvědčení v dané věci je mylné a že je potřeba, aby s tím něco udělal. Farizeové se dokonce rozhodli Ježíše odstranit, protože neseděl jejich představám o Mesiáši.

Pane Ježíši, přijď mezi nás,

do prostředí, kde právě jsme.

Přijď a vyslov nad námi své uzdravující slovo.

Dotkni se také naší mysli,

ať ve tvém Duchu poznáme

pravou tvář tvého Otce. Amen.