Setkání se Zmrtvýchvstalým

Po sobotě, na úsvitu prvního dne v týdnu, přišla Marie Magdalská a druhá Marie podívat se na hrob. Vtom nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, přistoupil, odvalil kámen a posadil se na něj. Jeho zjev byl jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strachem z něho se strážci zděsili a klesli jako mrtví.

Anděl promluvil k ženám: "Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše ukřižovaného. Není tady. Byl vzkříšen, jak řekl.

Pojďte a podívejte se na to místo, kam byl položen. A rychle jděte a povězte jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých. Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte. To jsem vám měl povědět."

Ženy rychle odešly od hrobu a se strachem i s velkou radostí to běžely oznámit jeho učedníkům. Vtom šel Ježíš proti nim a řekl jim: "Buďte zdrávy!" Přistoupily, objaly mu nohy a poklonily se mu.

Tu jim Ježíš řekl: "Nebojte se! Jděte a oznamte mým bratřím, ať odejdou do Galileje. Tam mě uvidí." (Mt 28,1-10)

Vztah lásky smrtí nekončí. Ženy chtěly alespoň naposledy uvidět tělo svého drahého Mistra, nabalzamovat ho, jak je u Židů zvykem. Chtěly mít místo, kam by se mohly vracet a připomínat si Ježíšův život. Toto místo však našly prázdné, jak jim to anděl ukázal.

Místo mrtvého těla - Ježíš živý, s tou stejnou laskavostí a něžnou láskou. Potvrzuje tak, že skutečně v našem životě může být něco věčné, nezničitelné, trvalé a nepodléhající smrti. Věčná láska není "výplodem" romantických duší. Bůh vítězí nad smrtí a každý z nás jsme povoláni k tomuto vítězství.

Pane Ježíši, skláním se před tebou, Zmrtvýchvstalý.

Dotýkám se tvých probodených nohou.

Ty mě zdravíš a svým slovem přinášíš pokoj

do mého zmateného srdce.

Obdaruj mě věčným setkáním s tebou už tady na zemi.

Amen.