Výzva pro postní období obrátit se k Bohu
Když Ježíš mluvil k zástupům, zvolala na něho jedna žena ze zástupu: "Blahoslavený život, který tě nosil, a prsy, které tě kojily!" On však řekl: "Spíše jsou blahoslavení ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho." (Lk 11,27-28)
Když se v Izraeli očekával příchod Mesiáše, Spasitele světa, snem izraelských žen byla tajná touha stát se jeho matkou. Když jistá žena zvolala ze zástupu pochvalu na Pannu Marii, byl v tom jistý náznak toho, že Maria musí být šťastná, že si ji Bůh vyvolil za Matku Mesiáše. Že prostě "vyhrála Boží loterii".
Pán Ježíš nám chce naznačit, že mnohem důležitější je, jak naložíme s Božími dary, které ve svém životě obdržíme - tedy jakým způsobem využijeme Boží milost, svůj temperament, povahu, možnosti všedního dne k tomu, abychom rostli v poznání Boha, smyslu života a zapojili své síly do šíření Boží lásky ve světě.
Někdy si můžeme myslet, že Panna Maria díky Božímu vyvolení měla život vystlán růžemi, že jí bylo všechno jasné a nemusela zápasit, tak jako my.
Zajisté, Ježíšova Matka byla obdarována milostmi, které se vymykají normálu. Byla uchráněna dědičné viny, měla dobrou výchovu v chrámové škole, dobré rodiče, anděl Gabriel jí vysvětlil její poslání. Pak se ale v Písmu dočteme, jak mnohé skutečnosti nechápala.
Ona se však snažila Boží slovo ve svém životě slyšet, uchovávala ho v hloubce srdce, uvažovala o něm a Duch svatý jí dával poznávat, co všechno znamená být Matkou Mesiáše.
Ježíš mluví v dnešním evangeliu o větším blahoslavenství, než je to, že od Boha obdržíme velké dary. Skutečnou blízkostí k Bohu je život v naslouchání Božímu slovu a v zachování se podle toho, co nám Bůh sděluje.
Maria chápala lidský život jako neustálé sdělování se Boha člověku. Objevovala v každodenní realitě podněty Boží lásky, Boží "mluvení".
Ve snaze o duchovní život můžeme podlehnout pokušení uprchnout z konkrétní, zdánlivě nezajímavé reality všedního dne, ve které je Bůh nejvíce přítomen. Chceme někdy utéci do umělého prostoru jakési zbožnosti, vytvořit si kolem sebe fluidum posvátna a podle našich představ chceme žít to, co nazýváme zbožností a svatostí. Přitom si nevšimneme, že Bůh je někde jinde.
Pokud chceme sami rozhodovat, kde chceme Boha nalézt, buďme bez starosti: tam Boha nenajdeme.
Pravý duchovní život začíná, až když přenecháme Bohu, aby okamžik za okamžikem utvářel náš život v obyčejné všednosti, v "obyčejné" každodenní modlitbě bez extází, v obyčejných povinnostech našeho životního povolání . Blahoslavenství i dobré hospodaření s Božími dary tak znamená zařídit si život podle jednoduchého a přímé konání Boha v našem životě skrze realitu všedního dne.
Pravá víra v Boha vidí hluboký rozměr každodenní skutečnosti, kterou Bůh povětšinou utkává náš život.
Pane Ježíši, díky tvým darům, které jsme dostali od nebeského Otce skrze tebe,
můžeme být nazváni blahoslavenými.
Dej nám milost, ať jako tvá Matka Maria,
nasloucháme tvému hlasu v každodenní realitě všedního dne
a také tvé slovo uskutečňujeme tak, jako ona. Amen.
