Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát učedníků, poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: "Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: 'Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: 'Přiblížilo se k vám Boží království!' " (Lk 10,1-9)
Vůle všemohoucího Boha je spolupráce s člověkem na díle vykoupení. Je to na první pohled velmi překvapivé - Bůh, který může všechno, si do svého díla přibírá velmi slabé lidi, kteří jsou nedokonalí a hříšní. Náš Pán je velký a "nenapravitelný" optimista. Důvěřuje člověku a pokud ho zklame, znovu a znovu mu odpouští a povolává ho do svých záležitostí.
Každý z nás máme poslání od Pána. Posílá nás: "Jděte!" Jednoho do manželství a výchovy dětí, do prostředí práce a mezilidských vztahů, které má ovlivnit svou vírou a způsobem života.
Jiného volá ke kněžské službě nebo řeholnímu zasvěcení. Ale všichni jsme na jedné lodi - jsme posláni nejdříve hledat pravdu, přebývat s Bohem, nechat se uzdravit a vykoupit jeho odpuštěním a milosrdnou láskou, a pak tuto zkušenost spásy předávat dál. Díky apoštolům, Ježíšovým učedníkům a všem, kteří přijali výzvu našeho Pána k hlásání evangelia, můžeme navázat na vytváření možností, aby i druzí přijímali dar víry v trojjediného Boha a žili životem, který se mu líbí.
Pane Ježíši, daruj nám milost, ať skrze nás zde na zemi zcela uskutečníš to, co máš na mysli. Amen.
