Výzva pro postní období obrátit se k Bohu
Ježíš řekl svým učedníkům, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen. Všem pak řekl: "Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho. Vždyť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale sám sebe zahubí nebo si uškodí?" (Lk 9,22-25)
Představme si, že bychom mohli vlastnit všechno. Že by se nám splnili všechny pozemské sny, že by se nám ve všem dařilo. Zkusme si pustit fantazii na špacír a staňme se tím, po čem toužíme. Mějme to, co bychom rádi měli. Dosáhněme všeho, co se nám zachce na úrovni vlastnění majetku, vlastností, které bychom chtěli, lidí, s kterými bychom byli rádi.
Přes všechno to "štěstí" - a možná právě díky němu - bychom poznali, že čím více máme, čím rychleji můžeme mít to, co chceme, tím větší touha by začala sžírat naše srdce. Zjistili bychom, co to znamená toužit a nemít. Nikdy nebudeme mít všechno - a taky k čemu.
Pán Ježíš chce, abychom už od počátku zaměřili naše tužby k tomu, co člověka naplňuje, uzdravuje, povznáší, dává pravý smysl životu. Je to přijetí podstaty života v přijetí Boha. Je v nás však jistý "zákon odporu", podle kterého chceme dosahovat všechno. Chceme i to, co nabízí Bůh, ale i to, co nabízí svět a co nám podsouvá zkažená část našeho "já". Ježíš nám jasně říká, že to nejde: "Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě". Tu zkaženost našeho egoismu musíme z lásky k životu zavrhnout, nechat trpět a také nechat umřít. To je ta ztráta života pro Krista.
Podívejme se na náš život, na tendence egoismu, které se velmi konkrétně projevují v našem životě - v našich vztazích s nejbližšími, v našich myšlenkách o druhých a dokonce v pohledu na nás samotné. Vložme to ve chvilce ticha do rukou Ježíše Krista. Vlastními slovy poprosme, aby nám daroval sílu zastavit žádostivost očí, těla, pýchu života a přijímání nabídek, které by nás vzdálili od zdroje života. Poprosme trpícího Spasitele, ať si ochotně zvolíme utrpení ze ztráty egoismu, abychom se otevřeli k přijetí lásky k Bohu a bližnímu.