Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do Galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria.
Přistoupil k ní a řekl: "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou." Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce."
Maria řekla andělovi: "Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?" Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží. Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná. Neboť `u Boha není nic nemožného´."
Maria řekla: "Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova." Anděl pak od ní odešel. (Lk 1,26-38)
Říká se, že některé malé děti vidí anděly. Každý z nás máme svého anděla strážného. Andělé jsou Božími posly, kteří zvěstují Boží vůli. My nerozlišujeme, kde se v nás berou dobrá vnuknutí, nebo špatné myšlenky. Kdybychom na chvilku měli odhalenu celou pravdu, divili bychom se, jak "funguje" duchovní boj o duši člověka.
Maria, která se setkala s andělem, neprožívala pouze nějakou "intuici". Jasně a zřetelně k ní zaznělo Boží slovo od konkrétního anděla Gabriela.
Původ jména Gabriel pochází z hebrejštiny. Jeho vznik je odvozen od hebrejského „gavrí´él“, které se překládá jako „Bůh je mocný“ nebo „Bůh je má síla“. Pochází z hebrejských slov „gavrí“ s významem „silný muž“ a „él“ s významem „Bůh“. Jméno se pak přeneseně překládá i jako „hrdina boží“.
Anděl přichází s Boží mocí, kde slovo je zároveň činem. Maria ve své odpovědi také koná čin. V celém jejím "ano" se ona zcela odevzdává Bohu - a navždycky. To "zcela" je také výrazem jejího panenství. Boží potvrzení pak vytváří Mariino mateřství. Ta, která se zcela oddala Bohu, stává se matkou Božího Syna.
Maria pak po celý život, den co den, svým chováním, smýšlením a slovem potvrzovala toto "ano" Bohu. I tehdy, kdy musela stát pod křížem svého Syna.
Bůh také nás oslovuje jménem a každému z nás dává poslání. Je potřeba si najít čas, abychom rozeznávali Boží plány pro náš život.
Ať dnešní den je dnem obnovy našeho zasvěcení. U někoho je to připomenutí toho "ano" před Božím oltářem, kdy přijal svátost manželství s milovaným člověkem, kterému slíbil lásku, úctu, věrnost, společenství a vytrvalost v dobrém i ve zlém. U kněží a řeholníků je to den, kdy si uvědomují své "ano" Bohu a povolání duchovní plodnosti podle Božího slova.
Maria, jsi Bohem milovaná.
Přijala jsi milost Božího slova stát se Matkou Ježíše.
Vypros nám milost věrnosti Božímu slovu,
ať ho v tichosti rozeznáme, celým srdcem přijmeme
a celým svým životem uskutečňujeme, tak jako ty. Amen.