Advent - chválit Boha za jeho dary

Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní.

Osmého dne přišli obřezat dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. Jeho matka na to řekla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan!“

Namítli jí: „Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje." Posunky naznačovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno. On si vyžádal tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“ Všichni se tomnu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha.

Všech jejich sousedů se zmocnila bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci a ptali se: „Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“ Lk 1,57-66

 V dnešním evangeliu vnímejme, co všechno se uskutečnilo z Božích příslibů v našem životě. Jsou to všechny vyslyšené prosby, očekávané Boží dary, které jsme obdrželi. Jsou i Boží dary, o které jsme se ani neodvažovali prosit. Naplnění Božího slova, ať to byly jakékoli maličkosti, prožíváme jako čas, který se naplnil. Jsou to okamžiky, kdy vnímáme, že Bůh je tady a člověk je zaplaven radostí a vděčností. Zachariáš a Alžběta se dočkali naplnění času a to, co bylo neuvěřitelné, se stalo skutečností. V pokročilém věku se jim narodil syn.

Bůh nám daroval v přicházejícím Ježíši příslib jeho věrné a věčné lásky, která se v našem životě bude víc a více naplňovat podle Božího plánu. Pokud vytrváme v důvěře, v poznávání, kým Bůh je, v přijímání Spasitele v každodenních událostech a především ve svátostech, budeme více prožívat náš život v čase, který se naplňuje a tak se stane smysluplným. Jsme stvořeni pro lásku - abychom ji přijímali a také projevovali. Jsme stvořeni pro konání dobra, šíření světla vstřícnosti jeden vůči druhému. Jsme stvořeni k tomu, abychom si navzájem posloužili dary, které máme od Boha. Tyto dary a talenty také máme rozvíjet. Toto všechno pak vytvoří realitu Božího příchodu, ve kterém se náš život stane zvěčněnou radostnou událostí. Jednou pak Bůh přijde definitivně, zakusíme v plnosti naší lidské přirozenosti, s duší i tělem, naplnění času, kdy Bůh veškeré dobro v nás završí. V tomto naplnění času a radostné vzájemnosti a obdarovávání budeme trávit celou věčnost.

Pane Ježíši, přijď, naplň náš čas tvým příchodem v událostech, které zrovna prožíváme. Dáváme ti těžkosti, nenaplnění našich bytostí, tužby našich srdcí. Přijď a prohlubuj v nás dobro, lásku, vzájemnou důvěru, odpuštění, štědrost a pokoj, který svět nemůže dát. Přijď, Pane Ježíši! Amen.