Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: "Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!" Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat.
Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce."
Maria řekla andělovi: "Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám." Anděl jí odpověděl: "Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného."
Maria řekla: "Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova." A anděl od ní odešel.
Maria byla zvyklá naslouchat Bohu a jeho vnuknutím. Byla tak ponořena do Boží vůle, že toužila zcela Bohu sloužit svým panenským čistým životem. Při zvěstování nemělo jít o to, aby se vzdala svého slibu Bohu. Věděla, že její panenské zaslíbení Bůh bere vážně a Josef také. Proto se ptá po vysvětlení, jak se to stane, když nebude žít s mužem na sexuální úrovni - a dostává vysvětlení.
Také my si zvykněme naslouchat Bohu. Ptáme se "jak se to dělá" to naslouchání Bohu? My toho sami moc neuděláme. Tu schopnost naslouchání v nás vyváří Bůh tím, že nás stvořil jako člověka. Daroval nám srdce se základní schopností přijímat Boží lásku a učit se jí. Nezahazujme originalitu našeho srdce, nenapodobujme moc druhé na úrovni toho, jak máme vnímat svět. To své originální vnímání máme od Pána a tam někde se odehrává také Boží vnuknutí, Boží zvěstování. Někdy je to tak samozřejmé a originální, že se to nedá pojmenovat a slovy by se to jenom zbytečně rozmělnilo.
Až rozeznáme, co si Pán přeje, řekněme mu také jednoduché a úplné: ať se mi stane podle tvého slova. Tou odpovědí je totiž často už přímý čin - že to prostě uděláme a moc nad tím nespekulujeme.