Ježíš svolal svých Dvanáct apoštolů, dal jim sílu a moc vyhánět všechny zlé duchy a léčit nemoci. Poslal je hlásat Boží království a uzdravovat nemocné. A řekl jim: „Nic si neberte na cestu, ani hůl, ani mošnu, ani chléb, ani peníze, ani dvoje šaty. Když přijdete do některého domu, zůstávejte tam a odtamtud se vydávejte na cestu. A když vás někde nepřijmou, při odchodu z toho města si vytřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“ Vydali se tedy na cesty a procházeli vesnice, všude hlásali radostnou zvěst a uzdravovali. (Lk 9,1-6)
Je obdivuhodné na našem Bohu, že každého z nás chce přivinout do prostoru svého života, do tajemství své existence. On, který je nekonečný, vše přesahující, nikoho nepotřebující, absolutní vládce všeho, má srdce, miluje nás, chce se s námi sdílet a chce slyšet a přijímat naše sdílení s ním. On se z nás těší a chce nás uchránit od skutečného zla - od věčné ztráty naší duše, ztráty možnosti milovat a být milován. Člověk duši ztrácí, když jedná proti pravdě svého svědomí, proti zákonu života, který je vpečetěn Bohem do každého z nás. Ztrácíme svou tvář, když si lžeme do očí kvůli marným a domnělým výhodám, které poskytuje otroctví peněz, nezřízené zábavy a otročení svému já, které máme tendenci dávat místo Boha na první místo.
Ježíš posílá své apoštoly, aby uzdravovali lidi z nemocí duše i těla hlásáním toho, že Bůh po nás touží, že nám jde vstříc, že nemusíme otročit svým choutkám, představám a snům. Nemusíme vlastnit nic k tomu, abychom prožívali pokoj srdce a kráčeli cestou k pravému štěstí.
Odpuštění, pokoj duše, lásku, život - to se za peníze koupit nedá. Nemusíme sobě, lidem a Bohu dokazovat svou hodnotu sháněním se po titulech za každou cenu, dřít na sebezdokonalování, abychom měli pocit, že za něco stojíme.
Naše hodnota je v srdci, které je Boží láskou schopno milovat, sdílet se s druhými v lásce a úctě, hledat štěstí druhého. Ježíš tvrdí, že vše ostatní, co potřebujeme k životu, nám bude přidáno.
Pane Ježíši, dej nám pravou moudrost života,
ať svým jednáním, životním postojem a slovem
promlouváme druhým o Tobě, který nás miluješ.
Ty si neumíš představit své štěstí bez nás.
Dej, ať si také my neumíme představit
naše štěstí bez tebe. Amen.