Lidé, kteří zůstali na protějším břehu moře, si všimli, že tam byl jenom jediný člun a že Ježíš zároveň se svými učedníky na loď nevstoupil, ale že učedníci odjeli sami. Přijely jiné čluny z Tiberiady blízko k místu, kde lidé jedli chléb, nad kterým Pán vzdal díky. Když zástup viděl, že ani Ježíš, ani jeho učedníci nejsou na břehu, nasedali do člunů, přijeli do Kafarnaa a hledali Ježíše. Když ho našli na druhé straně moře, zeptali se ho: „Mistře, kdy jsi sem přijel?“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste se dosyta najedli z těch chlebů. Neusilujte o pokrm, který pomíjí, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu; ten vám dá Syn člověka. Otec, Bůh, ho osvědčil svou pečetí.“ Zeptali se ho: „Co máme dělat, abychom konali skutky Boží?“ Ježíš jim odpověděl: „To je skutek Boží, abyste věřili v toho, koho on poslal.“ (Jan 6,22-29)
Nacházíme se v evangeliu v situaci, kdy Ježíš po rozmnožení chlebů pro několik tisíc lidí odešel po vodě Genezaretského jezera na druhý břeh a připojil se k apoštolům. Lidé, kteří viděli znamení rozmnožení chlebů, Ježíše hledali. Ježíš však poznal důvod hledání těchto lidí. Hledali ho proto, aby jim Bůh sloužil k uspokojení jejich plánů. Nehledali ho proto, že v něj uvěřili jako v Božího Syna. Nehledali ho proto, aby mu naslouchali a změnili své životy. Nehledal ho proto, aby ho následovali způsobem myšlení, způsobem, jak žil on ve své čistotě a lásce k lidem. Nehledali ho proto, aby nalezli cestu k Bohu. Chtěli ho vyhlásit za svého politického krále, který by jim zajistil pohodlný život.
Proč já hledám Boha? Proč v něj věřím? Co si od Ježíše přeji v prosebných modlitbách?
Pane Ježíši, dej, ať tě hledám,
abys mi dal sílu poznat Boží vůli,
abych tě našel a následoval,
abych v tebe věřil jako v Božího Syna,
abych se ti zcela odevzdával
a tak konal skutky Boží. Amen.