Výzva pro postní období obrátit se k Bohu
Ježíš řekl svým učedníkům: "Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.
Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo. Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?" (Mt 6,19-23)
Pán Ježíš nám pro život říká dvě důležité věci. Tou první je, abychom své srdce neoddávali ničemu, co pomíjí. Na vrcholu našeho řebříčku hodnot má být to, co je nás hodné. Tedy nic menšího, než je věčný život, láska, která není závislá od vnějších či vnitřních podmínek. Tou věčností je sám Bůh. Od této skutečnosti se má pak odvíjet všechno ostatní. Pokud by naše srdce bylo oddáno tomu, co není skutečnou láskou k Bohu a k lidem, zůstane samo a nakonec umře ve věčné nedostatečnosti.
V druhé části dnešního evangelia nám Ježíš připomíná očišťující pravdu, že naše srdce ponecháno samému sobě, nedokáže vidět pravdu. Mít čisté oko znamená nejdříve si ho nechat očistit od lékaře duše, od samotného Krista. To očišťování není jenom svátostné odpuštění hříchů, ale také trvalá snaha korigovat svůj život podle Božího slova, které slyšíme v evangeliu a v učení církve. Kdybychom si vysvětlovali Písmo podle sebe, za chvilku bychom upadli do lži, protože v nás samých bez Boha světla není.
Pane Ježíši, pospěš nám s pomocí, abychom dnes viděli Tebe, sebe, bližní i svět Tvým zrakem a tak se těšili z tvého milosrdenství a toužili odpouštět tak, jak to děláš ty. Amen.