Výzva pro postní období obrátit se k Bohu
Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn. Jeho oděv zářivě zbělel – žádný bělič na zemi by ho nedovedl tak vybílit. Zjevil se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem.
Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: „Mistře, je dobře, že jsme tady. Máme udělat tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi?“ Nevěděl totiž, co by měl říci; tak byli ustrašeni. Tu se objevil oblak a zastínil je. Z oblaku se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“ Když se rozhlédli, najednou u sebe neviděli nikoho jiného, jenom samotného Ježíše.
Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali o tom, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. Toho slova se chytili a uvažovali mezi sebou, co to znamená „vstát z mrtvých“. A zeptali se ho: „Proč tedy tvrdí učitelé Zákona, že napřed musí přijít Eliáš?“ Odpověděl jim: „Eliáš má sice napřed přijít a všechno obnovit. Ale jak to, že o Synu člověka je psáno, že musí mnoho trpět a být v opovržení? Říkám vám však, že už Eliáš přišel, ale udělali s ním, co chtěli, jak je to o něm psáno.“ (Mk 9,2-13)
V židovském právním systému ve vážných věcech bylo potřebné svědectví dvou nebo tří nezávislých svědků. Ježíš si k velmi důležitým tajemstvím, která chtěl později sdělit všem svým apoštolům i všem lidem, nejdříve vybral jako svědky Petra, Jakuba a Jana. Také při odhalení své slávy, moci, svého Božství před zrakem lidí, vyvolil si tyto tři svědky, aby dosvědčili, že on, Ježíš, je právoplatným Božím Synem, který má za Otce Boha Stvořitele a zároveň má stejnou božskou podstatu jako jeho Otec.
Proto také vše, co nás Ježíš učí, pochází přímo od Boha, který nás stvořil a který nám určil životní cestu, která má být završena věčným životem a slávou, kterou požívá sám Boží Syn.
Mojžíš a Eliáš, kteří rozmlouvali s Ježíšem, ukazují právě na Božího Syna Ježíše, že k němu směřuje celý židovský zákon - tedy celý Starý zákon - i všichni proroci. A že tento Ježíš je pravý a jediný očekávaný mesiáš, spasitel každého člověka, spasitel světa. Oblak, který zahalil apoštoly, představuje symbol přítomnosti Boha Otce i jeho Syna Ježíše a jejich Ducha, jak kdysi tento náš trojjediný Bůh provázel Izrael na poušti v symbolu ohnivého nebo tmavého oblaku, jak ho tehdy Izraelité viděli.
Pro nás to znamená, že Petr, Jakub a Jan nám dosvědčují, že i pro každého z nás je Ježíš absolutním Pánem času i věčnosti, milosrdným Pánem našeho života a tedy máme vzít vážně slova Nebeského Otce: "To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!"
Nebeský Otče, dej nám, prosíme, milost,
ať vážně bereme každé slovo tvého Syna,
ať mocí tvé milosti měníme své smýšlení,
mluvení i konání,
abychom už tady na zemi zakusili světlo života,
kterým žiješ ty sám.
Dej, ať si tě zamilujeme celým srdcem
a sami prožíváme zkušenost světla
věčného života, kterým žiješ ty sám. Amen.