Ježíš vystupuje po završení díla vykoupení na nebesa do slávy svého Otce.
Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Oko za oko, zub za zub´. Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; a tomu, kdo by se chtěl s tebou soudit o košili, nech i svůj plášť. Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej. (Mt 5,38-42)
Bůh si ve své trpělivosti postupně vychovával svůj národ až k plnosti času - k přijetí takového způsobu života, který zvěstoval Ježíš, jeho Syn. Když Ježíš začal učit lásce k nepřátelům, hodně učedníků to nedokázalo pochopit. Byli zvyklí na zákon odplaty a krevní msty.
Bůh ve svém požadavku lásky k nepřátelům nechce, abychom nic nedělali, když nám někdo ubližuje. Žádá od nás, abychom v moci Boží, kterou přijímáme v osobní i společné modlitbě, v Eucharistii, ve svátosti smíření a dalších svátostech, dokázali odpustit a snažili se zastavit řetězení zla a odplaty.
K odpuštění, které je dokonalé a vychází ze srdce, potřebujeme zvláštní Boží moc, kterou Ježíš projevil na kříži. Je to láska, která si dokáže zamilovat člověka i tehdy, když se dotyčný nachází ve stavu hříchu, odmítání, ubližování.
Pane Ježíši, dej nám, prosíme, ať nejednáme se zlým, jako on s námi. Ať je v nás neustále přítomná moc tvé lásky, která dokáže protrpět příkoří bez nenávisti, zloby a msty. Dej nám moc odpouštět tak, jako ty odpouštíš nám. Amen.