Když byl Ježíš v jednom městě, byl tam muž plný malomocenství. Jakmile uviděl Ježíše, padl tváří k zemi a prosil ho: "Pane, chceš-li, můžeš mě očistit!" (Ježíš) vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď čistý!" A hned malomocenství od něho odešlo. Pak mu nařídil: "Nikomu o tom neříkej! Ale jdi, ukaž se knězi a přines oběť za své očištění, jak to nařídil Mojžíš - jim na svědectví."
Zvěst o něm se šířila víc a více. Lidé se scházeli v celých zástupech, aby ho slyšeli a byli uzdraveni od svých nemocí. On se však uchyloval na opuštěná místa a tam se modlil. (Lk 5,12-16)
Malomocní v Ježíšově době neměli šanci na uzdravení a byli tak odsouzeni k pomalé a kruté smrti. Navíc byli vyčleněni ze společenství zdravých lidí a museli přibližujícím se lidem dát znamení, že jsou nakaženi malomocenstvím.
V setkání s Ježíšem malomocný volá z hloubky svého zoufalství. Lidsky neměl šanci dlouho žít. Byl si vědom, že umírá. Byl si vědom své nemoci. Ale také měl poznání, že Ježíš uzdravuje, že má v sobě Božskou moc. S velkou prosbou padá na kolena a prosí: "Pane, chceš-li, můžeš mě očistit!"
Pán Ježíš se sklání k tomuto člověku a vyjadřuje svou vůli. Je to zároveň vůle Nebeského Otce. Co činí Ježíš, činí také Otec. A v této vůli se skrývá celá hloubka Božího milosrdenství. Člověk bez naděje dostává novou šanci. Ježíš v jednom okamžiku vyjádření své vůle uzdravuje a dává do pořádku celý organismus nemocného člověka.
Aby uzdravený si uvědomil, co se stalo, má vydat svědectví nejdříve kněžím, kteří měli za úkol zjišťovat uzdravení z malomocenství. V tomto případě měli kněží zjistit, že Ježíš je ten, kterého očekával celý Izrael. Uzdravený neměl o tom říkat jiným lidem, aby si v hloubi srdce uvědomil, jaké tajemství se skrývá v Ježíšově gestu a jeho lásce.
Člověk, který žije v hříchu, se podobá tomu, kdo je postižen malomocenstvím. Na první pohled žije, ale uvnitř je prolezlý smrtí egoismu a umíráním duše. Každý z nás jsme hříšní a potřebujeme Ježíše jako naši naději, zvláště v tom, v čem hřešíme a co nedokážeme změnit k lepšímu v našem vlastním životě.
S vírou přistupme k našemu Pánu, aby nás očistil od hříchů. V dokonalé lítosti padněme do prachu země a prosme Pána o uzdravení. Ve svátosti smíření se děje větší zázrak, než s tím malomocným. Ježíš svým milosrdným Božským Srdcem nás očišťuje od rozkladu naší duše. Ve chvilce ticha mu za to poděkujme.