Ježíš řekl svým apoštolům: " Mějte se na pozoru před lidmi! Budou vás totiž vydávat soudům a bičovat v synagogách, budou vás vodit před vladaře a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim a také pohanům. Až vás vydají soudu, nedělejte si starosti, jak nebo co máte mluvit, protože v tu chvíli vám bude dáno, co máte mluvit. Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce. Bratr vydá na smrt bratra a otec syna, děti povstanou proti rodičům a způsobí jim smrt. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. (Mt 10,17-12)
Je nepochopitelné, proč je vůči dobru tak silná opozice. Na každém kroku v naší společnosti, v mezilidských vztazích na pracovišti, v rodinách - všude, kde jsou lidé - pozorujeme prapodivný zákon: dobro je pronásledováno, snižováno, zesměšňováno. Když někdo se snaží o konání prospěšné činnosti, v zásadě vždy narazí na spoustu problémů, které vycházejí z lidské nepřejícnosti a závisti. Lidé, kteří se snaží následovat Krista, také narážejí na pronásledování.
Snaha žít dobrým životem je často trnem v oku těch, kteří cítí výčitky svědomí v blízkosti takového člověka. Cítí se ohroženi ve stylu života, který vedou a podvědomě (později i vědomě) hledají cokoli, čím by mohli nějakým způsobem zničit dobrou snahu a ospravedlnit si své jednání.
V první řadě my sami, zvláště my, křesťané, si musíme dávat pozor, abychom neničili dobro, Boží dílo, které si Pán koná v srdcích našich bližních. Nemáme kritizovat snahy o dobro našich bratří a sester jenom proto, že nám jejich styl nesedí, nevyhovuje, nebo ty aktivity, které konají, my sami konat neumíme. Měli bychom se snažit vydolovat zlato Božích darů z bahnitých vod naší duše, abychom upřímně děkovali za drahokamy, kterými Bůh obdaroval naše bližní.
Je smutné, že právě v prostředí našich farností se objevuje duch pronásledování těch, kteří se o něco snaží. V prostředí církve je hodně netolerance (nemám na mysli neochotu přijímat škodlivé vlivy dnešní společnosti), nepřijetí, neodpuštění a závisti, z čehož vyrůstá nesnášenlivost, pohrdání, separace, obviňování a spoustu jiného zla.
Pokud nás někdo nepřijme v naší snaze o dobro, dokonce když nás bude někdo obviňovat, připisovat nám úmysly, které nemáme, nechme naši obranu více na Božím Duchu než na přesvědčivých slovech. Pravda se jednou obhájí sama a jednou Bůh odhalí smýšlení všech srdcí.
Pane Ježíši, ty, který jsi dokonale dobrý, byl jsi pronásledován, nepochopen, posuzován, odsouzen a zavržen. Chci, aby sis v mém srdci učinil příbytek, ve kterém se budeš cítit svobodně, ve kterém se můžeš projevovat, jak chceš. Chci naslouchat tvému slovu, chci žít v prostředí tvého Ducha, abych v situacích, které nedokážu vyřešit, dal plnou moc tvé lásce, trpělivosti, uzdravení a také tvému milosrdenství. Amen.