Jáchym a Anna, rodiče Panny Marie, vpečetili do srdce své dcery plamennou l...
Aby v celé církvirostla víra v Pánovo Tělo a Krev, radost z účasti na mši svaté a odhodlánísvědčit o nesmírné Kristově lásce.
V červnu –měsíci, kdy si s větší vnímavostí připomínáme jemnocit Božího Srdce pronás, se více ponořme do tajemství eucharistie. V síle tohoto odkazu lásky sekřesťanské společenství shromažďuje každou neděli a každý den kolem svátostiKristovy výkupné oběti. Křesťané, přitahováni jeho reálnou přítomností, jejadorují a kontemplují v prostém znamení chleba, jenž se stal Tělem.Pokaždé když slavíme eucharistii, prostřednictvím této svátosti, tolikstřízlivé a tolik slavnostní zároveň, zakoušíme Novou smlouvu, kteráv plnosti uskutečňuje společenství mezi Bohem a námi. A jako ti, kdo majína této smlouvě účast, navzdory své malosti a ubohosti, spolupracujeme nabudování dějin podle plánu, jaký chce Bůh. Proto každá eucharistická slavnostpředstavuje veřejný kult prokazovaný Bohu, ale zároveň odkazuje k životu ake konkrétním událostem naší existence. Když se sytíme Kristovým Tělem a Krví,připodobňujeme se jemu, přijímáme v sobě jeho lásku, nikoliv však proto,abychom ji žárlivě drželi pro sebe, nýbrž abychom ji sdíleli s ostatními.Toto je eucharistická logika vepsaná do eucharistie. V ní totižkontemplujeme Ježíše, lámaný a darovaný chléb, krev prolitou pro naši spásu. Jeto přítomnost, jež v nás jako oheň spaluje sobecké postoje, očišťuje násod sklonu dávat pouze tehdy, když jsme sami dostali, a rozněcuje touhu stávatse, ve spojení s Ježíšem, lámaným chlebem a krví prolitou pro bratry.Eucharistie je tajemstvím přitažlivosti ke Kristu a proměny v něho. A jetaké školou konkrétní lásky, jež je trpělivá a obětovaná, jako Ježíš nakříži. Učí nás stávat se vstřícnějšími a otevřenějšími pro ty, kdo hledajípochopení, pomoc, povzbuzení, kdo jsou na okraji společnosti a osamělí.Přítomnost živého Ježíše v eucharistii je jako brána, brána otevřená mezichrámem a ulicí, mezi vírou a dějinami, mezi Božím městem a městemlidským.