Ježíš nás nabádá, abychom sami od sebe posoudili dnešní dobu a zaměřili se ...
Ještě ten den se ubírali dva z nich do vesnice zvané Emauzy,
která je vzdálena od Jeruzaléma šedesát honů.
Jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim.
A řekl jim: „Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci.“
Potom začal od Mojžíše, probral dále všechny proroky
a vykládal jim, co se ve všech částech Písma na něj vztahuje. (Lk 24,13.15.25.27)
Dva smutní a zklamaní muži odcházejí ze společenství ostatních. O nedávných událostech
vědí všechno, ale absolutně nechápou vzájemné vztahy mezi nimi a tím, co vědí
odjinud, a jak to spolu souvisí. Nejsou jediní, kdo mají v hlavě velký zmatek a ve zklamaném
srdci pusto a prázdno. Neznámý cizinec na cestě uspořádává myšlenky v jejich
hlavách a srdce jim plní nadějí a úžasem. Není možné nechat jít dál toho, který večer
mění v úsvit.
(Velikonoční rozjímání - Mons. Vojtěch Cikrle)