Z několika málo útržků církevní tradice si můžeme vytvořit byť malou, ale poučnou skicu života sv. Jáchyma a Anny.
Z písemných zpráv je však považováno za nejvýznamnější tzv. protoevangelium sv. Jakuba, které je apokryfním spisem vzniklým až ve 2. století a Církev jako takovému nepravému nikdy nepřiznala hodnotu apoštolského.
Jeho informace o rodičích Panny Marie nesou nejen starobylost a vážnost, ale zanechaly i značnou odezvu v liturgii, stejně tak v lidové zbožnosti, která se udržela jako církevní tradice. Navíc se s nimi shoduje i zpráva o vidění blahoslavené stigmatizované Kateřiny Emerichové a s nimi shodně hovoří také východní podání, zaznamenané sv. Epifaniem a Janem Damašským.
Např. uvádějí, že Jáchym s Annou výtěžek pastýřského zaměstnání rozdělovali vždy na tři díly, a to na oběť chrámu, chudým a poslední díl, i co do kvality, užívali na vlastní potřeby. Nikdy netrpěli nedostatkem. Stali se pohrdanými pro dočasnou neplodnost, ale svou nezlomnou důvěrou otevřenými Božím záměrům.
Podle protoevangelia Jáchym pocházel z Galileje a Anna byla dcerou jistého betlémského kněze. Z jejího rodu pocházela i Alžběta, kterou již evangelium jmenuje jako Mariinu příbuznou. Mezi Mariiny nejbližší by patřila také Marie Kleofášova, matka Zebedeovy manželky Salome, Judy Tadeáše a Jakuba Menšího. Konkrétnost příbuzenských vztahů se nepovažuje za spolehlivě doložitelnou.
Jáchym a Anna spolu žili jako manželé, přičemž po dobu 20ti let se jim údajně nenarodil žádný potomek. Jelikož Jáchym byl starším knězem a neplodnost byla považována za Boží trest, jednoho dne byla Jáchymova oběť veleknězem odmítnuta. Jeho kroky pak vedly do přírody ke kající modlitbě. Ani přes pohrdání neztratili tito starší manželé svou nezlomnou důvěru a zůstali otevřenými Božím záměrům.
Podle protoevangelia i zprávy o zjevení K.E. se manželům žijícím v odloučenosti, modlitbě a práci zjevil archanděl Gabriel. Na jeho slovo se Jáchym vrátil k manželce, s níž se setkal pod Zlatou bránou v Jeruzalémě a díky jejich ctnostnému životu mohl se v jejich rodu dovršit Boží plán spásy.
Svoji dceru Marii "od Boha milovanou" zasvětili coby malé dítě v Jeruzalémském chrámu, kde jí umožnili další výchovu.
Jáchym a Anna splnili to, co Bůh od nich očekával a zůstali v pozadí. Jáchym se údajně Mariina návratu nedožil a Anna prý zesnula až ve vysokém věku. Její hebrejské jméno znamená "milostiplná" či "omilostněná", jméno Jáchym se váže na význam "příprava na Spasitele" či se překládá i jako "bude Bohem vyvýšen".
Památku svaté Anny prohlásil za závaznou pro celý svět papež Řehoř XIII. v roce 1584.
(Zdroj http://catholica.cz)