Výzva pro postní období obrátit se k Bohu
Pomalu se bude končit jubilejní rok 200. letého výročí od smrti sv. Klementa Hofbauera, člena Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele. V krátkém seriálu s vámi chceme sdílet úvahy na téma života tohoto našeho světce. Různí spolubratři z naší Kongregace se zamýšleli nad životem sv. Klementa a snažili se poukázat na aktuálnost jeho spirituality pro dnešní dobu. Seriál těchto úvah má podtitul "Jedno tělo" podle citátu z listu apoštola Pavla.
"Jedno tělo a jeden Duch, byli jste povoláni k jedné naději." (Ef 4,4)
Úvod
Kdo jsou svatí? Přesněji řečeno, jenom Bůh je svatý, jak se modlíme v modlitbě Sláva na výsostech Bohu: "Neboť ty jediný jsi Svatý, ty jediný jsi Pán." Jenomže o svatých lidech mluvíme z hlediska jejich života, který do nich vkládá Bůh. Můžeme také tvrdit, že světci do jisté míry odrážejí tajemství Vtělení, když v určitém čase a na určitém místě přijímají a odzrcadlují Kristův život. Tajemství naší spásy není ukryto ve vzdálené minulosti, ale je obnovenou liturgií a životem každého věřícího, který touží následovat Ježíše - cestu, pravdu a život.
Bůh neustále zjevuje sebe sama v životě svatých. Život sv. Klementa nám novým a výjimečným způsobem odhaluje plnost Kristova vykupitelského díla. Oslavy 200. výročí smrti sv. Klementa jsou příležitostí oslavovat účinné a ustavičné konání Ducha svatého nejenom v době, kdy Klement žil, ale také dnes v životě každého redemptoristy a každé komunity.
Oslava tohoto výročí je vhodnou příležitostí posoudit a obnovit význam a potenciál našeho charismatu, kdy uvažujeme o tom, jak ve své době žil sv. Klement. Ať tento zdroj slouží jako inspirace pro obnovu našeho misijního povolání a tvořivosti v uskutečňování našeho apoštolského života.
Svatost a misie jdou ruka v ruce
Povolání každého z nás, ať už jako Církve nebo Kongregace je manifestováno skrze životy svatých. V prefaci eucharistické modlitby se modlíme: "Skrze Ježíše Krista posvěcuješ svůj lid a dáváš mu své svaté; jejich obdivuhodné svědectví tvou církev ustavičně obnovuje, jejich život nám zjevuje tvou lásku" (II), "neboť velikost jejich života je tvůj dar" (I).
Tedy abychom porozuměli našemu jedinečnému povolání, potřebujeme kromě teologů především světce a mystiky. Oni nám ukazují důvěrné spojení s životem Krista, oni jsou konkrétní odpovědí na povolání ke svatosti a misii.
Život sv. Klementa nám umožňuje vidět nejenom cestu svatosti, ale také cestu našeho misijního povolání. Vnitřní život a misijní činnost jsou dvě strany jedné mince. Z tohoto důvodu encyklika Redemptoris Missio (RM) tvrdí, že skutečný misionář je světcem a světec je skutečně misionářem. Svatý Klement, který uměl propojit vnitřní (mystický) život a misijní činnost pochopil, že proces posvěcování, který v nás a ve světě chce Duch svatý uskutečnit, se vytváří v rámci misie. "Univerzální povolání ke svatosti je úzce spojeno s univerzálním povoláním k misijní činnosti: každý věřící je povolán ke svatosti a k misiím." (RM 90)
Misijní spiritualita v období změn
Jedním z aspektů, které poukazují na velikost sv. Klementa jako světce a misionáře, můžeme najít v redemptoristických konstitucích - Konstituce 20: " … s radostí následují Krista - Spasitele a sdílejí a hlásají jeho tajemství evangelní prostotou života i řeči a sebezáporem a stálou připraveností na těžké úkoly, aby přinesli lidem hojné vykoupení."
Abychom pochopili schopnost sv. Klementa přizpůsobit se nepříznivým podmínkám, můžeme si pomoci termínem společenských věd - "houževnatost". Až do své smrti čelil nesmírnému množství krizových situací - a nejenom to - učinil z nich příležitost "otestovat" svou důvěru v Boží prozřetelnost. Velké množství těžkostí, které musel snášet, je nám dobře známé.
Vlastnosti, o kterých se píše v Konstituci 20 byly trvalou črtou následování Krista už od počátků křesťanství. Jakkoli často bylo křesťanům zakázáno hlásat Krista (Srov. Sk 5,40), stáli pevní ve víře. Navzdory hrozbám se radovali v naději, překonali nepřátelskou atmosféru, protože planuli milosrdnou láskou (srov. Sk 2,42; 1 Kor 13,2b). Pronásledování v prvních křesťanech rozněcovalo misijní nasazení a aby splnili svou misii, zcela se odevzdali Ježíši Kristu.
Tyto vlastnosti měl i sv. Alfons, zakladatel redemptoristů. Například v Scala se i přes hlubokou osamělost a kritice rozhodl kráčet vpřed a založit misijní Kongragaci. Oba, Klement i Alfons, byli schopni usměrnit své vnitřní síly a odpovědět na neustále se měnící okonosti a krizové situace, které se v jejich životech objevily.
Když Kongregace redemptoristů existuje ještě i dnes, je to z velké části díky nim a jejich reakci na nepříznivé situace, z kterých také oni sami vyšli proměněn a posíleni.
Konflikty s občanskými a církevními autoritami, napětí s transalpskými a italskými spolubratry, různá obvinění, nedorozumění, potlačování a rozklad základů Kongregace, politická napětí apod. - to je několik problémů, kterým sv. Klement čelil. V jednom ze svých dopisů z 6. srpna 1806, který poslal komunitě u sv. Benona ve Varšavě, která pak byla za dva roky zakázaná, napsal:
"Odvahu! Bůh je Pánem! Všechno řídí tak, aby to bylo na jeho slávu a pro naše dobro, a nic mu nedokáže odporovat. Všechny lidské plány jakkoli důmyslné slouží jenom k naplnění jeho vůle … Všímám si, že všechno, co by nám mohlo ublížit, nás vede tam, kde chce Bůh … Nechme se vést Bohem a všechno bude v pořádku. Moji drazí bratři! Mějme se na pozoru před hříchem a usilujme se o dokonalost; jedině na toto potřebujeme myslet, buďme pevní ve svých srdcích a vzájemně se povzbuzujme ke konání dobra. Chovejme se k sobě navzájem s láskou. Všechny vás pozdravuji skrze srdce Ježíšovo."
Náš svět se neustále mění a misie redemptoristů také čelí vnějším i vnitřním tlakům; nakonec , tak jako samotná církev. Tyto změny se mohou jevit jako příliš hrozivé a mohlo by se nám zdát, že nejlepší odpovědí by byl obranný postoj. V tomto smyslu misijní spiritualita Klementa podstatně ovlivňuje důležitost našich konkrétních rozhodnutí právě v současné době.
Závěr
Svatost a misie jsou slova téměř stejná a umožňují nám pochopit život a práci Klementa Marie Hofbauera.
Charakteristické znaky misijní spirituality, které mu umožnili zrealizovat jeho práci s neobyčejnou a radikální věrností Kristu v překonávání nesmírného strádání, jsou neustále součástí redemptoristické "DNA" tváří v tvář výzvám dnešní doby.
Modlitba
Otče milosrdenství, v životě sv. Klementa jsi nám odhalil prvotní svěžest evangelia. Sešli svého Ducha, abychom misii Církve a Kongregace mohli vykonávat s neobyčejnou věrností.
Pochybujeme-li, upevni naši víru;
cítíme-li se ohroženi, dej, ať se radujeme v naději;
čelíme-li nejistotám neznáma, rozněcuj nás ohněm své lásky a znovu v nás oživ misionářský dynamismus, aby se tvá Církev mohla těšit z radostného ohlašování plnosti vykupitelského díla tvého Syna, Ježíše Krista.
Dej, abychom žili zakořeněni v modlitbě, podstupujíc podobně jako sv. Klement náročné situace, dokud nedosáhneme přislíbený věnec slávy. Prosíme tě o to skrze tvého Syna Ježíše Krista. Amen.
P. Cristian Bueno F. CSsR (ze slovenského překladu)