Výzva pro postní období obrátit se k Bohu
Maria se vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala mocným hlasem:
"Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvé-ho! Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně? Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně. Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!"
Maria řekla: "Velebí má duše Hospodina a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici. Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení, že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté a jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
Mocně zasáhl svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně. Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou. Ujal se svého služebníka Izraele, pamatoval na své milosrdenství, jak slíbil našim předkům, Abrahámovi a jeho potomkům navěky."
Maria zůstala u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů. (Lk 1,39-56)
Panna Maria, která byla vzata do nebeské slávy svého Syna, naplnila své životní povolání. Když si všimneme, Písmo mluví jenom o několika událostech ve spojitosti s Marií. Za svého života z pohledu světa Maria žila skrytým a nenápadným životem. Byl to život prosté ženy z Nazareta, která očekávala celým srdcem spásu pro Izrael a celý svět. Žena, která v tichu svého srdce a v zasvěcení se Bohu, se celým svým životem otvírala na Boží vůli.
V jejím srdci postupně dozrávalo její životní povolání. Přijala Boží slovo. Nechala, aby si Bůh nakládal s její existencí, jak se mu líbí. Celým svým tělem, duší a vnitřním životem přijala Božího Syna.
Když nerozuměla tomu, co všechno se dělo ve spojitosti s Ježíšem, uchovávala si ty události a Boží slovo ve svém srdci a postupně se jí dotvářela mozaika Boží vůle - spasit svět skrze utrpení Ježíše Krista na kříži a skrze jeho zmrtvýchvstání.
Boží Syn nenechal tělo své Matky napospas prokletí rozpadu a smrti, vždyť skrze jeho milost se Marii nedotkla ani dědičná vina a také se nedopustila žádného osobního hříchu. A tak se naše nebeská Matka raduje se svým Synem v jeho slávě. Zároveň však jako naše Matka se zajímá o spásu svých dětí, má velkou starost o každého z nás.
Obnovme tedy právě dnes svůj život, zaměřme náš vnitřní zrak na Ježíše Krista, hledejme ho celým svým srdcem, doptávejme se, co si Bůh přeje, co a jak máme žít.
Nemusíme "být vidět", abychom měli pocit, že náš život má smysl. Máme žít věrně, s láskou, někdy i s mučednickou trpělivostí život našeho povolání. Tak jako Maria, když v něčem nebudeme Bohu rozumět, zachovávejme si to v srdci, nechme to v sobě dozrát a v tiché, oddané poslušnosti vytrvejme na cestě, kterou nás Ježíš i jeho Matka vede.
Maria, ty jsi dnes v Boží slávě,
a právě proto se o nás zajímáš,
abychom žili životem
podle Božího Syna
a pak společně s tebou
prožívali šťastnou věčnost.
Vypros nám, Maria, milost
radostného naslouchání Bohu,
uchovávání si jeho slova v srdci,
ať žijeme už zde na zemi
život, který má úroveň
nebeské slávy. Amen.