Výzva pro postní období obrátit se k Bohu
Počíhejme si na spravedlivého, k ničemu nám není, jen se protiví našim činům a vytýká nám prohřešky proti Zákonu, viní nás ze zrady na našem vychování. Honosí se, že došel poznání Boha, a sám sebe nazývá Hospodinovým služebníkem. Stal se obžalobou našeho smýšlení, je nám na obtíž i jenom na něj pohledět, protože jeho život se nepodobá životu druhých a jeho chování je úplně odlišné. Má nás za zvrhlé a vyhýbá se našim cestám jako nečistým. Blahoslaví smrt jako konečný úděl spravedlivých a vychloubá se, že jeho otcem je Bůh. (Mdr 2,12 - 15)
Tento úryvek můžeme chápat jako proroctví o Ježíšovi. On byl skutečně ten spravedlivý, který židovským představitelům vyčítal přestoupení zákona. Byl mučen a odsouzen na potupnou smrt, protože nazýval Boha svým Otcem.
Avšak přibližně 200 let před Kristem, kdy byl tento text napsán, měl jeho autor na mysli Židy žijící v Egyptě, kteří trpěli pronásledování. Když se nad tím zamyslíme, tento úryvek nabízí celkem realistický obraz toho, co mohou snášet věřící lidé v každém čase.
Ježíš řekl, že učedník, který se vzdá všeho, aby ho mohl následovat, dostane hojné požehnání, i když s pronásledováním. Tma se nikdy nesmíří se světlem. Dobří lidé, přestože je mnozí mají rádi, se stávají často terčem nejhorší nenávisti a pomlouvání. Svatá Anežka Římská se rozhodla zůstat pannou a odmítla si vzít římského šlechtice, a za toto se stala terčem posměchu a byla popravena. Svatého Benedikta téměř otrávili mniši, kteří nechtěli poslouchat jeho bratrské napomínání. Dokonce také svaté Tereze z Kalkaty se někteří vysmívali pro její radikální oddanost chudým.
Málokdo z nás se musí obávat, že by ho otevřeně zesměšňovali kvůli víře. Nemáme vyhledávat pronásledování. Ale můžeme se usilovat o stejný postoj, jaký měli světci. Nestarali se o to, co si budou o nich myslet lidé, protože byli příliš zaneprázdněni úsilím konat radost Bohu, i když je to vedlo ke konfliktu se smýšlením světa.
Někdy ctnost znamená promluvit hlasitě, když musíme pojmenovat zlo. Jindy to znamená mlčet a tiše se modlit. Ale především to znamená vnášet Boží přítomnost do každé situace, jak nejlíp umíme, a to také do míst, kde bychom mohli zakusit nepřátelství.
Duch Svatý nám pomůže rozhodnout, jak máme svědčit o Ježíši Kristu. Budeme-li se snažit ze všech sil žít tak, abychom vzdávali čest Pánu a respektovali důstojnost lidí kolem nás, zakusíme Boží požehnání bez ohledu na to, jak nás přijímají druzí.
Pane, pomoz mi přinášet
tvou lásku a pokoj tam,
kde vládne napětí a svár. Amen.