Část homilie přednesená Mons. Diegem Causerem na Svaté Hoře (v době, kdy byl apoštoským nunciem v České republice)
Je začátek roku. Je krásné začínat jej slovy požehnání, která Bůh učí Mojžíše a která jsme slyšeli v prvním čtení: „Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě! Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!" (Num 6, 24-26)
V těchto vánočních dnech si připomínáme „veliké požehnání", které nám bylo dáno nebeským Otcem, který „tak miloval svět," jak říká apoštol Jan, „že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný."
Dnes si také připomínáme „veliké požehnání" tím, že nám byla dána Matka Boží, Panna Maria. V její svatyni, v jejím domě se spolu s ní radujeme z Dítěte, které se jí narodilo, a vzdáváme jí díky, když se modlíme: Požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Ježíš Kristus je nositelem odpuštění, přátelství a pokoje. Proto papežové první den každého roku zvolili světovým dnem míru.
Není větší „radostná zvěst" než oznámení naděje: Bůh nám věří daleko více, než my věříme sami sobě; On uznává naši důstojnost. Bůh vstoupil do dějin světa, protože tento svět je krásný a protože talenty skryté v každém člověku jsou nezměrné. My a tento svět - díky tomuto Dítěti máme budoucnost naplněnou zaslíbeními. Probuďme se, protože Bůh v tomto Dítěti, svém Synu, spojil své síly s našimi. Zlo nebude moci nikdy zvítězit nad dobrem, protože Bůh nám věří.
V krásných jesličkách, které jsem viděl v České republice, jsem si všiml jedné věci: jsou plné postav, starodávných i současných. Vidíme tam samozřejmě Ježíška, Marii a Josefa - právě oni jsou velkými aktéry v těch betlémech. Jsou zde také andělé, pastýři, tři mudrci, jak čteme v evangeliu. Najdeme zde ale také řadu jiných postav: rolníka, truhláře, zedníka, zvoníka, rybáře či ženy, které se starají o domácnost. V jednom velkém betlému jsem viděl také havíře a vojáky. Jinými slovy jsou zde všechna řemesla světa a všichni lidé. A všichni vypadají spokojeně.
Ptal jsem se tehdy sám sebe: Ježíš se narodil před více než dvěma tisíci lety a nenarodí se znovu. Co mají tedy tyto postavy dneška co do činění s jesličkami?
Mají mnoho společného: jesličky nám připomínají událost, která už se nebude opakovat - Ježíšovo narození - ale také nám připomínají milost, která trvá věčně: Kristus neustále tluče na naše dveře a vstupuje do našich domovů, aby se stal naším společníkem, učitelem, útěchou v našem životě. Bůh před mnoha lety sestoupil k nám a žil mezi námi, ale od té doby nikdy neodešel, neboť jeho láska je věrná a věčná. Vyzývá nás, abychom s ním pracovali na obnovení tváře země a nesli „pokoj lidem, ve kterých má Bůh zalíbení."
Přijměme s vděčností Boží náklonnost k nám. Církevní otcové mluvili o „filantropii", což je vášeň Boha, s níž miluje člověka. Díky tomuto dobrému příkladu, který nám Bůh dal v tajemství svého Syna, jenž se stal člověkem, se stalo období Vánoc - a to pro všechny - dobou dobrotivosti, vlídnosti a štědrosti. Díváme se s úctou na důstojnost každého člověka, protože Bůh měl tolik úcty k nám a právě on to bylo, kdo nám tuto důstojnost daroval.
Díváme se kolem sebe a vidíme, jak je ve světě zlo rozšířeno: války, nespravedlnost, násilí, útisk nevinných, pronásledování. Ale zlo není na zemi náhodou. Zlo děláme my: dostává se na svět lidskou svobodou, vždycky má tvář a jméno - tvář mužů a žen, kteří zlo svobodně volí. Začněme bojovat se zlem, které je uvnitř v nás.
Co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim. Měj v úctě důstojnost druhého tak, jak chceš, aby on respektoval tvou. To znamená, že všichni musíme usilovat o dobro pro druhé tak, jako by se jednalo o dobro naše, a dávat druhým to, co žádáme pro nás samé. Požadujeme-li pro sebe úctu, svobodu, chléb, práci, domov, školu, zdravotní péči, musíme jednat tak, aby tato dobra byla dána i druhým. Ze vzájemné lásky a rovnosti vyrůstá harmonie a pokoj.
Vánoce v sobě nesou poselství naděje. Dítě, které nám Matka Boží ukazuje, je Emanuel, „Bůh s námi". Jesličky, kromě povrchních emocí zvěstují, že Bůh věří v nás a v naši budoucnost. Bůh se skrze Krista stal součástí dějin lidstva: vidí nás, jací jsme, ale narodil se mezi nás, protože ví, že můžeme být lepší. Jsme schopni důstojnosti, štědrosti, soucitu, milosrdenství, smíření, odpuštění, bratrské lásky. Jsme schopni dobrem zvítězit nad zlem.
Před Pannou Marii, která nám ukazuje Božího Syna, před Ježíšem, který na nás hledí s nadějí, začněme nový rok, vědomi si toho, že Ježíš půjde uprostřed nás.
Přeji vám všem v tomto novém roce všechno dobré.
Kéž nám Pán ve svém milosrdenství odpustí naše viny, dá nám zdraví a zachová nás v pokoji. Panno Maria, Matko Boží, oroduj za nás! Amen.
