Ježíš - lékař našeho života

V sobotu učil Ježíš v jedné synagóze. Byla tam žena, která byla stižena nemocí už osmnáct let; byla úplně sehnutá a nemohla se vůbec napřímit. Když ji Ježíš spatřil, zavolal ji a řekl: "Ženo, jsi zproštěna své nemoci" a vložil na ni ruce; ona se ihned vzpřímila a velebila Boha. Avšak představený synagógy, pobouřen tím, že Ježíš uzdravuje v sobotu, řekl zástupu: "Je šest dní, kdy se má pracovat; v těch tedy přicházejte, abyste byli uzdravováni, a ne v den sobotní." Na to Pán odpověděl: "Pokrytci! Neodvazuje každý z vás v sobotu vola nebo osla od žlabu a nevede ho napájet? A tato žena, dcera Abrahamova, kterou držel satan spoutanou po osmnáct let, neměla být vysvobozena z těchto pout v den sobotní?" Těmito slovy byli všichni jeho protivníci zahanbeni, ale celý zástup se radoval nad podivuhodnými činy, které Ježíš konal. (Lk 13,10-17)

Je velkou módou posledních desetiletí vyhledávat ve vleklých zdravotních potížích různé léčitele. Lidé často nacházejí "odborníky", kteří užívají ve svých léčebných snahách metody stylu New Age, tedy způsob léčení založený na jistém okultním pozadí (např. homeopatie, používání kyvadélka při diagnózách nemocí, čínská akupunktura a pod).

Některé zdravotní potíže mohou mít okultní základ, případně jsou následkem různých prokletí v rodině, špatných mezilidských vztahů, nenávisti či působení démonů. Bohužel i v církvi jsme Ježíše Krista vykázali na okraj našeho života. Dokážeme ho uznat tak nějak vzdáleně jako Božího Syna, učitele a Spasitele, přičemž jeho působení často omezujeme svojí malou vírou nebo představou, že on bude působit "až na věčnosti".

Některé zvláštní choroby a osobní závislosti mohou mít souvislost s temnou minulostí celé rodiny, případně s aktuálními špatnými vztahy, které v rodině jsou. A tady nepomohou jenom prášky nebo doporučení kněze, aby dotyčný nemocný "žil pravidelným duchovním životem". Bůh nikdy nezkouší člověka nad jeho síly. Ten Zlý ano. Proto ne vždycky k uzdravení celého člověka stačí jednorázová svátost smíření, pokud nadále trvají vnitřní pouta, která mohou nemocného člověka svazovat a zabraňovat tak plnému působení Boží moci v jeho životě.

Obraťme se dnes k našemu Pánu Ježíši v naší modlitbě s velkou vírou. Poprosme ho o milost správné životosprávy. Bylo by podivné prosit Boha o uzdravení a nezměnit nemocný způsob života. Svěřme do jeho rukou celý náš život, naše vidění světa, naše blízké. Prosme o světlo Ducha svatého, aby v nás vytvořil srdce, které bude plně důvěřovat Ježíši Kristu za každých životních okolností. A pokud se cítíme nemocní, volejme k Bohu, ať nám pošle někoho, kdo by nám svou lékařskou službou a také vírou a přímluvou u Ježíše posloužil k plnému uzdravení. Pán Ježíš si totiž vyvolil apoštoly a učedníky, skrze které chce projevovat svoji uzdravující moc.