Ježíš řekl: "Uvažte přece: kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nedovolil by mu vloupat se do domu. I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se toho nenadějete."
Petr mu řekl: "Pane, říkáš toto podobenství jenom nám, nebo všem?"
On odpověděl: "Když Pán ustanovuje nad svým služebnictvem správce, aby jim včas rozdílel pokrm, který správce je věrný a rozumný? Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí. Vpravdě pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří.
Když si pak onen služebník řekne: `Můj pán dlouho nejde´ a začne bít sluhy i služky, jíst a pít i opíjet se, tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, vyžene ho a vykáže mu úděl mezi nevěrnými.
Ten služebník, který zná vůli svého pána, a přece není hotov podle vůle jednat, bude velmi bit. Ten, kdo ji nezná a udělá něco, zač si zaslouží bití, bude bit méně. Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více." (Lk 12,39-48)
Dnešní evangelium mluví o tom, co to znamená být připraven na příchod Pána. Nevíme, kdy přijde. Nejde o to bát se, kdy Pán přijde, úzkostlivě očekávat smrt. Pán touží, abychom žili svůj život v rozvíjení svých darů směrem k lásce k bližním.
Být věrným správcem Božích tajemství znamená čerpat z Ježíšova Srdce odpuštění, milosrdenství, lásku a pak rozdávat tento Boží život druhým.
Každý z nás máme své povolání a také povinnosti, skrze které máme naplnit toto základní Boží volání. Navíc Bůh nás obdaroval různými dary, které máme rozvinout v prostředí jeho lásky. Využijme tedy veškerou Boží pomoc, naši šikovnost a fantazii, kterou máme od Boha, na rozvíjení mezilidských vztahů.
Která oblast mého života potřebuje akutní revizi? Kde bych před Pánem neobstál, kdyby přišel právě dnes, nebo v tomto okamžiku?
Ve chvilce ticha se zamysleme, kterými dary dnes mohu posloužit druhým podle Boží vůle.
